Podlehl
jsem fámám, informacím a sdělením, že právě v
Bezejovicích by se měl nalézat štěchovický poklad se vším
všudy. To znamená zlato a šperky, ukořistěné obrazy po
celé Evropě, dokumenty s čísly kont ve švýcarských bankách,
tajné zbraně, vyvinuté Němci za II. světové války a
dokonce, že je to místo úkrytu Jantarové komnaty.
Podařilo se
mně do Bezejovic přijet napoprvé. Tato poznámka je zcela
na místě. Bezejovice, to je v podstatě jen statek, úplně
stranou komunikací. Ideální místo pro poklidnou turistiku.
Z přilehlého stavení vyjde paní a nabádá mě, abych si
dal pozor na psa. Pro jistotu jde se mnou a se psem mě seznámí.
Je to pěkný řízek, ale poslouchá na slovo. Jsem přijat,
mám volný pohyb.
Bezejovice
patřily do území, které bylo v roce 1942 vyňato z
protektorátního soudnictví a přešlo pod III. Říši,
tedy platila zde pravidla, jurisdikce III. Říše. V blízkosti
bylo zřízeno vojenské cvičiště a hlídáno německými
hlídkami, které nosily na krku zavěšený půlměsíc. Do
nejbližšího okolí patřilo letiště v Nesvačilech.
A právě na
tomto letišti v druhé polovině dubna 1945 přistálo několik
letadel. Důležitá jsou však letadla dvě. Piloti pro to měli
hned dva důvody. Jedním z nich byl, že neměli na co letět
dále. A ten druhý, že nebylo kam letět. Z východu se blížila
Rudá armáda a ze západu Američané. Na konci války to
bylo vlastně poslední území ovládané německou armádou.
Náklad dvou
letadel nebyl určen pro Nesvačily. Jednalo se o 18 beden,
jak se svědci vyjádřili za II. světové války, naloupeného
umění po celé Evropě. Náklad byl určen pro Argentinu pro
palác Juana Perona.
Samozřejmě,
že letadla neměla letět do Argentiny, ale jen do Španělska.
Pak po moři k cíli se měl náklad dostat na místo určení.
Byla to třímotorová
letadla typu JU 52. Ještě jedna věc, týkající se přistání
byla nápadná. Letadla přistála krátce po poledni nebo
odpoledne. Po přistání za setmění byla letadla vyložena
a druhý den nebylo po letadlech ani nákladu památky.
Důvod mohl být
jen jeden. Případní svědkové si měli myslet, že letadla
odletěla. Ale ona neodletěla. Jsou někde uschována i s
bednami nákladu. Musí to být někde blízko a nejen blízko,
muselo to být i na bezpečném místě a tak se nabízí otázka,
nemohly by být takovým bezpečným místem právě
Bezejovice, německé území. Aby kamufláž byla totální,
našly se deníky z obou letadel. Jako důvod přistání byla
uvedena oprava podvozku.
Jak to bylo
vlastně s Bezejovicemi. Jejich majitelem za první republiky
byl pan Vilém Hromádko, jinak předseda správní rady plzeňské
zbrojovky. K jeho přátelům patřili jistý doktor Edvard
Beneš a Josef Visarionovič Stalin. Ne, to není shoda jmen,
pan Vilém Hromádko měl skutečně po vzniku založení SSSR
v roce 1922 pracovat na našem velvyslanectví v Sovětském
svazu. A mimo to. V roce 1945, a to už hned 1. června dostal
od přednosty kanceláře prezidenta republiky potvrzení, že
podával panu prezidentovi republiky a londýnské vládě
cenné informace, které také podával sovětské vládě a tím
že našemu boji prokázal cenné služby.
Za II. světové
války byly Bezejovice napsány na Heinricha Himmlera, druhého
muže třetí říše. Zde se setkával s Reinhardem
Heydrichem a Otto Skorzenym.
Co je však
zajímavé, neexistuje jediná písemná zpráva, která by
potvrzovala, že se zde tak vysocí představitelé třetí říše
scházeli. Nelze najít vůbec žádný kompromitující
materiál. Ani třeba takový detail, jako by byl účet za
potraviny. Jsou však svědci, v některé literatuře jsou
konstatováni jako údajní svědci, kteří tvrdili, že o
pohybu výše uvedených pánů existuje fotografický materiál.
Co však není
domněnka je skutečnost, že jedné noci byl vytažen z
postele zedník Turek. Měl ve sklepě pod bezejovickým
statkem zazdít nebo přepažit určitý prostor. Zedník
Turek se domníval, že po skončení práce skončí i jeho
život a proto na stěnu napsal, zřejmě zednickou tužkou,
že stěnu stavěl právě on. Na jeho práci se přišlo
teprve před několika lety.
Na nedalekém
letišti v Nesvačilech byl na konci dubna 1945 viděn létající
aparát, kterému dnes říkáme UFO. Pod budovami statku se
mají nacházet rozsáhlé prostory, které kdysi sloužily výrobě
a dnes by mohly sloužit pro úschovu právě takového
diskovitého aparátu.
Po shrnutí všech
těchto domněnek, ideí a výpovědí svědků se velká většina
hledačů pokladů kloní k domněnce, že štěchovický
poklad není uložen ve Štěchovicích, ale v Bezejovicích.
O Bezejovice
je neobvyklý zájem. Sotva jsem se na statku objevil, vedle z
přilehlé budovy vyšel pán a překvapil mě otázkou, zda
patřím k pánovi, který zde pomocí virgule hledá poklad.
Je ráno, krátce
po 9. hodině, je pracovní den a já si myslím, že v
Bezejovicích budu budit kohouty a zatím jsem jen druhý. Ten
hledač pokladů skutečně hledal pod stromy vně statku v
trojúhelníkových konfiguracích nějaký poklad. Takto plánovitě
rozrýt půdu nemohl udělat ani divočák, ani vysoká, to
musel udělat člověk. Byly to naprosto pravidelné trojúhelníky.
A neznámý hledač se měl zmínit, že pod statkem v dutých
prostorách jsou ukryty tisíce tun železa.
Vyjdu před
statek. Jsem u nevelkého bazénu. Bazén podle některých
hledačů pokladů má uměle vytvořené dno. V době, kdy
Bezejovice patřily III. říši byl údajně mnohem hlubší.
Kolem bazénu
potkávám dva pány, kteří jsou připraveni mně všechno
ukázat. Nepřekvapila mě informace, že v okolí bylo 12
palebných postavení, ale další sdělení. Pod bazénem za
doby III. říše měly probíhat práce na pokusech s atomovým
reaktorem. Zdá se mně to až přehnané. Čemu však chci věřit,
je sdělení, že nedávno byly v okolí statku nalezeny německé
helmy. Závěr diskuse je však překvapující. Nejedná se o
německé helmy, ale o helmy z umělé hmoty, které používají
stavebníci. Že na tuto helmu nenajelo auto, které si poškodilo
motor, ale že ji našel jeden z obyvatelů, který šel do
sousední vesnice na pivo. Dělám si závěr. Vytváří se
takto informace nebo vědomé dezinformace.
To by bylo příliš
jednoduché. Je tady také sdělení pana Hromádka. Po válce
se měl vyjádřit, že Bezejovice skrývají velké tajemství
a až bude jednou bude objeveno, budou Bezejovice tak slavné,
a dozví se o nich celý svět. A dále, našli se svědci,
kteří přísahali, že byli při tom, když ve statku byly
ukládány nějaké bedny.
|