Na okraji obce se má nacházet obří mohyla v poloze "Na Hrádku". Návrší sloužilo od 14. století jako základna pro tvrz.

Pahorek je vysoký asi 15 metrů, obvod je asi 250 metrů, objem asi 18 500 m ³. Archeologický výzkum zde dosud neprobíhal. Předpokládá se však jen umělý původ pahorku.

Podle hypotéz mohyla mohla souviset s

• blízkým hradištěm knovízské kultury na Plešivci
• halštatsko - laténským hradištěm na Otmíčské hoře 4 km jihozápadně od Libomyšle
• mohylovým pohřebištěm v poloze Háj mezi Tihavou a Netolicemi

Nelze vyloučit možnost, že pahorek byl uměle vybudován ve středověku pro potřebu tvrze, což se zdá být nepravděpodobné pro nutné množství vynaložené práce, když mohla být využita jiná přírodní vyvýšenina.

Romantická hypotéza hořovického archeologa J. Maličkého předpokládá, že jde o hrob samotné Libušiny sestry Kazi, jak o tom píše kronikář Kosmas. Ten ovšem takovou mohylu umísťuje na břeh řeky Mže neboli dnešní Berounky, avšak ta je od mohyly v Libomyšli vzdálená asi 13 km.

	Obr., foto:
		Hrádek u Libomyšle podle kresby z minulého století (obr. z knihy : Sklenář, K.: Slepé uličky archeologie. Mht, Praha, 1995

Záhadná chodba u Libomyšle

Na Hrádku u Libomyšle začíná chodba, podchází potok Chumavu a vystupuje na protilehlé návrší Španělku. Její délku lze odhadnout na 1200 m, překonává výškový rozdíl 150 metrů. Není vyloučeno, že navazuje na předchozí starou keltskou podzemní chodbu, soudě podle nalezených předmětů z té doby.