Proto však není tato více jak čtyřmetrová pyramida z bílé opuky méně záhadná. Architekt světového významu, jakým J. Plečnik (1872-1957) bezpochyby byl, jistě nedělal nic nahodile nebo samoúčelně. Pokud postavil na Pražském hradě pyramidu, muselo to něco znamenat. Dnes už jenom těžko pronikáme do myšlenkových pochodů jejího architekta. Jak zdůraznil arch. Zdeněk Lukeš, Plečnik po sobě nezanechával žádné vysvětlující poznámky. A tak nezbývá než hledat ty souvislosti, které jsou dodnes patrné.

Středomoří v Čechách

Obnova Pražského hradu jako symbolu české státnosti byla po roce 1918 velice kontroverzní záležitostí. Plečnik přímo programově a téměř celoživotně ve své tvorbě potlačoval svůj slovanský původ a slovanství vůbec. Inspiraci hledal v Egyptě, na Krétě i v Byzanci a výjimku neudělal ani na Pražském hradě, l když by tehdy většina národa ráda viděla Pražský hrad upravený do čistě slovanské podoby Alšových obrázků a Jiráskových pověstí, kosmopolitní Plečnik byl proti. Kladnou odezvu nalezl u podobně kosmopolitního Masaryka a tak se Pražský hrad dočkal egyptského obelisku a pyramidy i mínojských sloupů.

Plečnik však Egypt nekopíroval a rozhodl se pro pyramidu poněkud netradičních proporcí. Je štíhlá tak, že to nemá nikde obdoby. Její boční stěny svírají se zemí úhel 80 stupňů. U Cheopsovy pyramidy v Gize to je pouze 51 stupňů, u římské hrobky tribuna Cestia ve tvaru pyramidy 65 stupňů a u pohřebních pyramid v súdánském Meroe 70 stupňů. Nejvíce se tak Plečnikově pyramidě podobá pyramida z rubu americké jednodolarovky (75 stupňů), což je dobře známý zednářský symbol.

Zednáři na Hradě?

Zdá se, že právě tohle je ta správná stopa. Traduje se, že svobodným zednářem byl T. G. Masaryk i jeho syn Jan stejně jako jako E. Beneš i mnoho tehdejších architektů. Legendární historie svobodného zednářstva začíná právě u egyptských pyramid a pod pyramidou je v německém Karlsruhe pohřben také známý zednář markrabě Karl Wilhelm. Při hlubším studiu různých historických pramenů vychází najevo, že zednáři stáli na přelomu 19. a 20. století v pozadí pádu řady evropských monarchií té doby. Vztyčení pyramidy na Pražském hradě po převratu 1918 tedy můžeme chápat i jako symbol úspěšné zednářské účasti na vzniku samostatného Československa. Jistě nevíme pouze jednu věc - jestli byl zednářem i J. Plečnik.

První Plečnikova pyramida na Pražském hradě dlouho nevydržela. Opuka se ukázala jako příliš křehký materiál a pyramida se rozpadla. Pochopitelně ji neobnovili ani němečtí okupanti ani po válce komunisté. Na Hrad se její replika vrátila až s prvním polistopadovým prezidentem V. Havlem, o jehož možném zednářství také koluje pěkných pár pověstí.

Jiné teorie

Plečnikovu pyramidu však můžeme vysvětlit i jinak. Arch. Z. Lukeš připomíná, že Plečnik postavil v Lublani ještě tři další pyramidy, přičemž jedna je navlas stejná jako ta pražská. Plečnik tedy používal pyramidy jako svůj podpis a s oblibou je stavěl do linií se svými dalšími stavbami nebo s jinými dominantami. Na Hradě tak jeho pyramida stojí na pomyslné linii spojující chrám sv. Víta s malostranským chrámem sv. Mikuláše. Plečnik také ve své pyramidě zhruba opakuje motiv věží z hradčanské baziliky sv. Jiří. Ze všech těchto teorií je však nejucelenější tak zednářská.

Co říkají psychotronici

Pyramidy jsou obecně považovány za velmi efektivní sběrače energie. Známé jsou pokusy s broušením žiletek nebo mumifikací. Pro tyto účely je ovšem optimální zmenšená kopie Cheopsovy pyramidy. O účincích tak štíhlé pyramidy jako je ta Plečnikova, se v literatuře nepíše. Je však pravděpodobné, že její účinky se budou spíše blížit působení obelisků a menhirů než pyramid. Mohou se i násobit napojením na další podobné dominanty v okolí a těch je na Hradě víc než dost. Koncentrace této energie se mohla nakonec projevit i ve velmi nízké životnosti původní Plečnikovy pyramidy. Vlastně je s podivem, že se pyramidě na Hradě ještě žádný současný psychotronik nevěnoval. Určitě by to bylo zajímavé. Zatím se však každý návštěvník této podivuhodné stavby musí spolehnout na svůj vlastní odhad.

Jitka Lenková