Roku 970 zde Boleslav II. založil kostel sv. Václava. Podle tradice se zde pod zemí nachází jakádsi podzem,ní magistrála, kterou údajně jezdil (nebo jen jednou jel) Napoleon až do Staré Boleslavi, dále ohromné podzemní jezero, podzemní sály, které sloužily k bohoslužbám pronásledovaným českým bratrům.

Ukrývali se zde vrazi, lapkové, i zběhové z 1. sv. války. Vstupní branou je jeskyně Amerika, která se nachází za dnes rozpadlou periferní hospodou stejného jména. Vstup dovnitř je problematický stará výdřeva je podezřelá, v Močálce, kde snad bylo ono podzemní jezero, spadl celý strop. Nad jeskyněmi stojí celé Severní město. Při geologických průzkumech před jeho výstavbou byly z jeskyň vyvážen písek, aby se vůbec daly prozkoumat, kromě jiného v nich byl nalezen i oltář, ba celé kaple.

Prosecké jeskyně navazují na systém celých chodeb pod Střížkovem a dál do Ďáblic, jiné pod Starý Prosek. Největším problémem jsou závaly, kvůli kterým je mnoho chodeb slepých.

Do katakomb je možné se dostat i ze sklepů některých domů. Podzemní cesty vedou zcela jistě ve směru z Prosekla na Vinoř - Jenštejn - Stará Boleslav jsou vyhloubeny v měkkém pískovci. Směr podzemních chodeb určují kapličky a boží muka na povrchu. Jisté je podzemní spojení s Jenštejnem, potom je třeba překonat Labe. Z Jenštejna do Staré Boleslavi s největší pravděpodobností vedou jen ´vzájemně nesouvisející chodby. Rozsah chodeb je tak obrovský, že je to práce doslova na tisíciletí, ne jen na několik generací, a to i přesto, že pískovec je poměrně měkký. Geologický průzkum také prokázal, že na katakomby není napojen prosecký kostel sv. Václava, i když se to zdá být logické.

Mladý svět 38/1994)

Jitka Lenková - Badatelské rozhledy 2/1999