Radka Slupková z Prahy vypráví překvapující příběh: 

„Rozhodla jsem se vyměnit byt. V novinách jsem si vyhledala inzerát, který se mi zamlouval, byla tam uvedena adresa, Šla jsem spolu s přítelkyní, abych si s majitelem promluvila. Otevřela mi mladá paní s asi čtyřletým dítětem a pozvala nás dál. Byt měl velkou předsíň, z níž vedly dveře do pokoje a do kuchyně. Když jsem do této předsíně vešla všimla jsem si, že děti jsou zde dvě. Čtyřletý chlapeček, který mi byl otevřít s maminkou a asi dvouletý blonďáček ve shrnutých punčoškách a tričku.

Zvědavě si mě prohlížel. Když jsem vešla do kuchyně, přítelkyně zůstala v předsíni a ten malý blonďáček mě pozoroval zpoza dveří. Starší klučina pobíhal mezi kuchyní a druhým pokojem. Řekla jsem, že nevím, zda jim výměna bude vyhovovat, když mají dvě malé děti. Přitom jsem ukázala na oba klučíky. V tu chvíli paní mírně ztuhla a povídá: „No, víte, my máme už jenom jednoho. Nám druhé dítě zemřelo". 

Myslela jsem, že se ve mně krve nedořeže. Rychle jsem to zamluvila, dohodla se na termínu příští schůzky a vyšla před dům. Přítelkyně vyjeveně namítala: „Prosím tě, jak jsi přišla na to druhé dítě?"

A já popravdě odpověděla: "Vždyť jsem ho tam viděla." Zesnulé dítě obou manželů byl skutečně chlapec a byl to blonďák".