Podle současných názorů takové místo sloužilo k náboženským rituálům, popřípadě k výročním slavnostem a výměně zboží. 

Kromě rondelu zde odborníci odkryli také dva domy neolitického sídliště. To bylo zřejmě většího významu, asi bylo střediskem širokého okolí, protože svatyně se u každého sídliště nenacházejí. V Praze je to už třetí rondel - předchozí dva archeologové objevili v Krči a ve Vinoři. 

Na Hůrce se podařilo archeologům vykopat mnoho nástrojů, přeslenů a hlavně střepů vypíchané keramiky a dokonce i několik celých nádob. Právě ty slouží k určení přesnějších dat. Protože jsou mezi nálezy také zvířecí kosti, je možné, že se podaří rondel moderními metodami datovat ještě přesněji. 
Archeologové na staveništi ještě zjistili stopy po lidech ze starší doby kamenné a odkryli devět hrobů ze starší doby bronzové. 

Rondel Na hůrce ustoupí stavbě a nenávratně zmizí. 

Nálezy kruhových neolitických staveb se táhnou z území někdejšího východního Německa, přes ČR do Maďarska. Kultura, která je stavěla, je archeologům známá už 100 let. Byli to potomci starých zemědělských kultur. K jejich objevení přispívá letecká archeologie. V ČR je známo více než deset rondelů - nejznámější jsou z Těšetic a Kyjovic na Znojemsku, nebo u kutnohorských Bylan. 

Jeden z posledních velkých nálezů je z roku 2005 u Drážďan. Archeologové tam objevili kultovní místo o průměru 150 metrů, obklopené čtyřmi příkopy, třemi valy a dvěma palisádami. V areálu byly nalezeny kamenné a dřevěné nástroje a figurky lidí a zvířat. 

Rondely se mohly rozšířit na Moravu a do Čech z Podunajské nížiny, protože odtamtud přicházela neolitická kultura. Otázkou je, zda šlo o migrační vlnu nebo jen o šíření nějaké inovace na počátku neolitu.