Již delší dobu se v "záhadologických"
kruzích diskutuje o hradu Houska v severních Čechách.
Publikované informace spekulují s tím, že
hrad byl postaven na podivném místě, vážou
se k němu podivné pověsti a ani jeho účel nám
není plně znám. Tyto spekulace se staly námětem
jednoho z dílů "Záhad a mystérií"
na TV Prima a následně také příčinou třenic
mezi těmi, kdo si na místní záhady dělají výlučný
nárok (tj. redaktoři časopisu Fantas.
Fakta) a tvůrci televizního pořadu. Zatímco
se ukázalo, jak to s natáčením a informacemi
ze "záhadologických" kruhů opravdu
bylo, objevila se kopie dopisu, který je připisován
Karlu Hynku Máchovi. V něm píše Karel Hynek svému
příteli o zážitku, kdy došel v noci na hrad
Housku a propadl se do Prahy, ovšem až roku
2006.
Kde se ovšem
Karel Hynek ocitl ? Pouze znalí Pražané ví,
kde je jediný záchytný bod tohoto vyprávění
- hrádek krále Václava je v Kunratickém lese.
Pojďme po stopách tohoto dopisu :
V okolí
Kunratického lesa jsou kolem dokola nová sídliště.
V Máchově dopise se píše: "V útesech
pískovcových vyhlodaná doupata plála nadpřirozeným
jasem, žlutým, bílým, sinavým." -
tyto "útesy" mohou být pouze jediné
- panelové domy a byty v nich.
V obraze :
"Kostliví netvoři se vypínali nad
vrcholky bradel …" poznáváme stožáry
vysokého napětí. Ty se vyskytují právě mezi
sídlištěm Libuš a čtvrtí Zelené domky.
Mácha se zřejmě
přenesl do letního období, neboť píše, že "bytosti
lidské, (…) začasté nevidomé," -
lidé zřejmě měli sluneční brýle. Spěchající
davy "štvály je Dantovy ďábelské,
chechtající se měchy s očima ohnivýma - vsávaly
a polykaly ty nešťastníky." - Vídeňskou
ulicí projíždí právě kloubové autobusy a
jejich syčení při otvírání a zavírání
dveří známe všichni.
Mácha potkává
jakousi dívku s podivnou skříňkou u pasu a ve
vlasech - páska od sluchátek (od wolkmena ?). A
pak : "Sáhla na skříňku, co u boku
nesla, odklopila víko - já uzřel živý obraz,
Eduarde, ty vidiny se měnily a přelévaly - na
nich skutečné peklo horoucí." Co to
bylo za skříňku ? Jedině digitální kamera -
ta má "odklápěcí víko" i
obrazy na displeji dělají dojem jakéhosi
"přelévání".
|
Zřícenina
Nový Hrádek v Kunratickém lese |
|
Turistický
rozcestník u Nového Hrádku |
Po
sdělení letopočtu Mácha utíká pryč - "Bloudil
jsem - mezi domy - útesy, tak vidím v povzdálí
utěšené villy, zeleň, bílé zídky … Utíkal
jsem k nim: zas nebylo viděti živáčka, jen
psi štěkali za vysokými ohradami."
Mezi paneláky lze bloudit velice snadno, a není
divu, že jej přilákala právě čtvrť Zelené
domky. A již několik set metrů za nimi je cíl
jeho cesty : "Najednou zhlídnu kovový
plot, kolem trocha křoví, uvnitř jáma, zpustlé
rozvaliny - smetí kolem …! (…) Kdybych paměť
ztratil, stála tam cedule, na ní ouředním
hranatým písmem, špatným českým jazykem
sepsané, co za místo se zde nachází …"
Ano, všechno je tak, jak Mácha napsal - na
kmeni stromu je i ta cedule - turistický
rozcestník s nápisem "Nový Hrádek".
Je zde jáma, i to smetí, jen kovový plot tu ještě
není - snad jej tam městská správa brzy
instaluje, aby nikdo nedošel k úrazu - času je
dost.
A zde cesta
Karla Hynka končí. Místo jako stvořené k opětovnému
přestupu na hrad Houska. Kde však cesta započala?
To je už místo poněkud prozaické - někde
mezi paneláky sídliště Libuš.
|