Ze
setkání s Aštarem Šeranem a dalšími mimozemšťany
V
sobotu 25. května 2002 se na druhém nádvoří Pražského hradu uskutečnila
další meditace lásky, kterou uspořádal Ing. Ivo Benda, kontaktér mimozemských
civilizací. Přítomno bylo asi padesát jeho příznivců a přibližně 200
kolemjdoucích turistů, pro které to byla zajímavá atrakce. Jedna polská
turistka horlivě přesvědčovala své krajany, že se jedná o kruh tolerance,
který zná z Polska...
Meditace
začala asi o hodinu později, než bylo ohlášeno. Možná se čekalo na příhodnou
energetickou konstelaci nebo na prezidenta Havla, který se ale - navzdory pozvání
a očekávání - opět nedostavil. Úderem jedenácté hodiny se kontaktéři
vzali za ruce a vytvořili velký kruh, ve kterém tiše meditovali asi 25
minut. Po skončení následovalo ještě několik vroucích objetí (pokud to
ovšem nebyla energetická výměna) a přihlížejícím byly rozdávány letáčky
"Prosba Stvořitele našeho a přátel z Vesmíru o vystoupení v
TV".
Celé
akce se účastnila i skupina mladíků, zřejmě studentů, kteří se od
ostatních odlišovali ručníkem na ramenou. Nedalo mi to a k jednomu jsem přistoupil
a nesměle se ho zeptal, k čemu ty ručníky mají. Zcela klidně mi odpověděl,
že je dneska přece "ručníkový den" a oni jako stopaři po naší
galaxii jej nosí stále s sebou, neboť se jedná o věc zásadní důležitosti.
Po mém nechápavém pohledu mi dále vysvětlil, že toto a další důležité
věci se mohu dočíst v knize Douglase Adamse "Základní průvodce
stopaře po galaxii".
V
té chvíli k nám přichází další "stopař", který se účastnil
meditace, a vypráví nám, jak si prohlédl vnitřek kosmické lodi velitele, Aštara
Šerana a jak to bylo bezva... prostě: studentská recese nezná hranic...
Přistupuji
pak k dalšímu účastníku meditace a ptám se jej, co během ní prožíval.
Ochotně mi začíná vysvětlovat, že se jednalo o energetické očištění
tohoto místa. Každý účastník vyzařoval pozitivní energii, kterou pak
společně posílali k mentálnímu obalu naší planety. Ta je znečištěna
hrubými vibracemi lidí a ještírků. Chci si v tom udělat trochu jasno a ptám
se ho, jak je to vlastně s těmi mimozemšťany, s Aštarem Šeranem atd. Následuje
asi 30 minut zasvěceného výkladu, který ale nejsem s to doslovně
reprodukovat.
V
paměti mi utkvělo jen několik motivů. Například, že za rok to přijde a
bude to drsné, nastane převibrování... vše se změní, asi třetina lidstva
u toho „zařve“, a pak budou předána čtyři evangelia. Tam je vše vyjádřeno
v kódech: když Ježíš přišel k fíkovníku, tak to znamená, že to je
bankomat, ale to lidé nemohou pochopit. A Jidáš zradil Matouše, který pak
byl ukřižován, tedy ne Ježíš, ale Matouš! A apoštolové byli původně z
Atlantidy, měli otevřené čakry, takže měli jemné vibrace.
Z
vesmírných přátel se mu zjevil Ptaah, pokračuje neznámý informátor. Bylo
to v jednom klubu a Ptaah byl v oblečení, které muž kdysi nosil. Řekl mu o
něm vše. A Ivo Benda byl v minulosti Hus, Komenský, Bach a Mozart a dnes...
dnes má oči jako Aštar Šeran, to je vidět na první pohled. A ti zlí, to
jsou ještírci, mají hrubé vibrace, živí se strachem a nemohou konat nic
jiného než zlo. Jsou všude, i v církvích... správná je jen ta církev
prorokyně Gabriely z Německa (Univerzální život). Zlou cestou si prošel i
on, bral "perník", ale pak prošel očistou a dostal nové myšlení.
Monolog
je u konce, jemně vibrující kolega zřejmě řekl vše, co měl říci. V tu
chvíli k nám ale přistupuje drobná, asi čtyřicetiletá paní a zjihlým
hlasem se ptá, zda by to mohl celé zopakovat. "A co konkrétně?"
ptá se řečník. - "No, všechno, co jste říkal..." "Jo,
to já už nevím, co jsem říkal. Já to říkám, jak to přijde."
Paní si dřepne k jeho nohám a on začíná znova.