20. listopadu 1952 ve 12.30 se George Adamski poprvé setkal s mimozemskou bytostí z vesmíru. To bylo široce komentováno v mnoha knihách, vydaných zejména samotným kontaktérem, který si z problematiky UFO i ze samotných setkání s cizími bytostmi udělal výnosnou živnost. A není se čemu divit. Kolem UFO, jejichž sezóna začala těsně v poválečných letech, se záhy seskupily celé zástupy malých i větších podvodníčků, vytvářejících si levnou publicitu, znamenitě vydělávajících na senzační literatuře a využívajících duševních podivností a spletitostí vyšinutých osob k vydávání příspěvkových časopisů vysokého nákladu. Pan Adamski mezi ně výtečně zapadal. S novinářem D. Lesliem zahájil boom "talířové" literatury knihou "Létající talíře přistávají". Čtenáři se dočetli nejen o výše zmíněném setkání obou průkopníků meziplanetárních styků s posádkami létajících talířů, kteří nejen že byli navlas podobni vzezření obyčejných Pozemšťanů, od kterých se nápadně odlišují tím, že jsou zřetelně krásnější, vysocí a světlovlasí, navíc i moudřejší a ctnostnější, živí se vegetariánským způsobem a s každým Pozemšťanem se okamžitě dorozumí telepatií. Pana Adamského navíc poučili i o tom, že všechny bytosti ve vesmíru mají tutéž nesmrtelnou duši, čímž si získal u duchovně založených čtenářů značné sympatie. Přízeň mnoha lidí si získal i tím, že jeho nepozemští hrdinové hovořili přesně tak, jak to chtěl průměrný Američan 50. let slyšet.

Není třeba připomínat ani kvalifikaci pana Adamského pro astronomickou problematiku - vlastnil krámek s cukrlaty a sodovou vodou poblíž hvězdárny.

Tomu odpovídal i popis planet, které v letech ještě nezačínajícího průzkumu Sluneční soustavy Adamski navštívil. Návštěvy Venuše, kontakty se Saturňany nepotřebují žádné komentáře. Dnes však Adamského apologeti tyto návštěvy označují za nikoli skutečné planety, ale za názvy esoterických sfér - sfér jiných dimenzí času a prostoru jiného vesmíru. Avšak obsah samotných jeho knih říká něco jiného.

Jako nejvýznamnější důkaz toho, že Adamski skutečně byl ve vesmíru se dokládá citát z jeho knihy, když popisuje let vesmírnou lodí :

• "Firkon mi pokynul, abych přistoupil k jednomu otvoru a řekl : "Možná, že bys rád viděl, jak Vesmír doopravdy vypadá." Když jsem s podíval ven, ihned jsem zapomněl na své zklamání. Viděl jsem nanejvýše udiven, že pozadí Vesmíru je totálně tmavé. Ale kolem nás byla podivná zjevení, jakoby létaly bilióny a bilióny světlušek všemi směry venku, tak, jak to tito svítící červíci dělají. A měly mnoho barev. Byl to gigantický nebeský ohňostroj, velkolepý, ano, vzbuzující posvátnou úctu a strach." (1)

Právě tento rej jisker popsal i první americký kosmonaut. Pro zastánce Adamského vesmírných letů je to nezvratný důkaz toho, že celou desítku let před W.Grissomem se Adamski pohyboval ve vesmíru.

Skutečnost je však trochu jiná. Stačí se podívat jen o jediný odstavec před citovaný popis "biliónů a biliónů světlušek" a zjistíme, že Adamski tento výjev viděl v úplně jiných podmínkách :

• "Srdce mi mocně bušilo při myšlence, že mne snad plánují vzít na jejich planetu. Ale tato naděje měla bohužel jen krátký život. Uběhlo jen pár okamžiků a loď opět pevně stála a vznášela se. Ilmuth se na mne usmála a řekla : "Nyní jsme vzdáleni asi 80.000 km od vaší Země." (2)

Takže zatímco W.Grissom prolétal atmosférou z výšky 300 km a viděl odletující částečky grafitové ochrany kosmické lodi, Adamski si docela prostě vymýšlel. Z úplné lži však Adamského usvědčuje i další odstavec následující po onom "důkazu" :

• "Když jsem vyjádřil svůj obdiv i údiv nad touto obrovskou nádherou, mínil Firkon, že bych se měl jednou podívat směrem k Zemi, jak vypadá tento malý glóbus z velké dálky. Udělal jsem to. A k mému překvapení vydávala naše planeta bílé světlo, podobné světlu měsíčnímu, ale ne tak čisté, jako světlo Měsíce za jasné noci na Zemi. Bílá zář, která těleso obklopovala, byla mlhavá, a asi tak velká jako Slunce, když je vidíme brzy ráno vycházet nad horizontem. Nebylo možno na Zemi rozeznat podrobnosti. Vypadala pouze jako světelný míč pod námi. Odtud by nikdy nebylo možno předpokládat, že se tam hemží miliardy životních forem." (3)

Tomu, kdo viděl fotografie Země z vesmíru, včetně těch, které pořídili astronauti z Měsíce, tj. ze vzdálenosti 384,5 tisíce km, se nemusí nic vysvětlovat.

Hledají se však i další důkazy, které by měly Adamského rehabilitovat. Mezi ně patří zkoumání tajuplných kreseb na stopách mimozemšťana právě při prvním setkání s Adamskim 20.11.1952 v Kalifornské poušti. Kresby na odlitku, který udělal profesor etnologie dr. George Williamson, se pozorně zkoumají stejně jako kresby z filmu, vyhozeném z kosmické lodě. Přesto, že fotografie z filmu jsou nezřetelné, byly promítnuty na plátno a ze zvětšeniny byly zhotoveny nákresy. Avšak ani tento nákres nedával žádný smysl. Ani čtvereček nad nákresem není v knize vysvětlen. Badatelé nákres fotografovali ze všech stran a zvětšovali tak, jak jen to bylo možné. Zvláštní obrazy, které tak vznikly, je náhle přivedly na myšlenku : nákres je mapa - pravděpodobně letecký snímek ! Byl- li záběr pořízen z kosmické lodě, měl by počítat i se zakřivením Země. Po promítnutí na zaoblené plátno obraz odpovídal. A o jakou oblast šlo ? Jde o pohled na Bahamy nebo o ostrovy Andros, tedy oblast nanejvýš zajímavou - bermudský trojúhelník není třeba nikomu zvlášť představovat. Záhadné události, kdy letadla po vletu do podivných mraků mizí, ztráta lodí i jejich posádek a nakonec i podmořské nálezy gigantických zdí z obrovských kamenných bloků (největší je 5 m dlouhý a 25 tun těžký), jako by podtrhovaly mystičnost této oblasti. Jde však skutečně o trojúhelník, ohraničený Bermudami na západě, východním pobřežím Floridy a na jihu Velkými Antilami s východní hranicí na Portoricu ? Badatelé (včetně Berlitze, autora nejznámější knihy o bermudském trojúhelníku) se spíše kloní k názoru, že jde spíše o elipsu, protože vliv anomálií, hlavně magnetických, vznikající i při jasném nebi, je pohyblivý.

A právě v této elipse je údajně klíč k nákresu, který zanechal mimozemšťan při svém setkání s Adamskim ve svých stopách v poušti a na jejich význam ještě několikrát upozornil. Badatelé uvažovali, že elipsa možná vznikla stlačením obuvi, tzn. že šlo původně o kruh. Po oddělení a roztažení obrazu do kruhu se ukazuje řada bodů. Badatelé uvažují, že jde o ostrovy, nebo jiné významné body na naší planetě. To, co vypadalo jako velmi pozměněný obraz Velkého vozu, po nanesení na mapu body přesně ukazuje na ostrovy v Bermudském trojúhelníku.

Je to rozřešení záhady ? Varování ? Upozornění na nebezpečné místo ? Někteří se přiklání k názoru, že jde o naše navedení na pozůstatky dávných kultur - samozřejmě že Atlantidy. Nebo je to upozornění na energetické zdroje mimozemšťanů, jejich základny a hangáry tajemných UFO a USO pod vodou ? Pro zastánce Adamského letů do vesmíru je to jasný bod, důkaz tajemných kontaktů, předání mnohovýznamových poselství, rozluštěných dlouho po smrti samotného kontaktéra.

Kde je pravda ? Jak se však vyrovnat s prohlášením, které učinil Adamski před svou smrtí o tom, že si vše jen vymyslel ? Na to ať si každý čtenář odpoví sám.

-ms-

Děkuji archivu KPU za poskytnutí materiálů : 1, 2, 3 - Adamski G.: Uvnitř vesmírných lodí. Rukopis překladu Z. Novotné a za článek Mohren H., Bruns F.: Adamského film rozluštěný ? panu ing. G. Skřivánkovi (SR).

Z časopisu ZAZ 1/1997