Klára Malikovová 

32 letá inženýrka projektového ústavu v Taškentu v roce 1990 navázala kontakt s mimozemštanem jménem Kovespul.

Vše začalo 3 týdny poté, co měli v ústavu, kde pracovala, extrasenzorickou seanci. Při sledování TV se jí ukázala na pozadí obrazovky silueta neznámé bytosti. Po čase Kláře vypověděla službu pravá ruka a přitom pociťovala nutkání psát. Klára začala psát neznámým písmem. Nutkání psát se čas od času opakovalo, později začala i malovat podivné obrazce. Původce tohoto poselství se jí napsal azbukou – Kovespul (s měkkým znakem na konci), z planety Puataston. V textech i obrázcích je skryto jakési poselství.  

Komunikace pokračovala tak, že se jí náhle v mysli vynořovaly otázky na položené (vyřečené či myšlené) otázky.

Vše je důsledkem chybně interpretovaného fenoménu automatické kresby.

Podle:  Šnajdrová, H.: Klára a mimozemšťan. Ahoj, č. 6, roč. 1991 Šnajdrová, H.: Byl to mimozemšťan? Ahoj, č. 14, roč. 1991 Šnajdrová, H.: Klára je nemocná? Ahoj, č. 16, roč. 1991