Vladimír Král
V roce 2002 oznámil
své pětileté výročí telepatické komunikace s „Vesmírnou Inteligencí“
kontaktér Vladimír Král z České Třebové.
Vše počalo 29.3.1997 na
velikonoční bílou sobotu. V té době se uváděl v televizi pořad, o který
se kontaktér nezajímal – „Křížem krážem vstříc 2000 plus + 1,
zprávy pro třetí tisíciletí“. V té době kontaktérovi silně zrnila
ČT2, ale při opakování pořadu byl obraz vynikající. Děj pořadu si vůbec
nepamatoval, neboť byl silně psychicky rozrušen. Poznal však v pořadu ženu,
u které byly dávány záběry očí přes celou obrazovku. Pan Král si přál
s touto ženou navázat telepatické spojení, což se pak stoprocentně
splnilo. Telepatii však doposud neovládal, ale tato žena ji prý znala od dětských
let.
Do roku se pak pan Král oženil
se svou současnou manželkou. S touto ženou se již nesetkal, i když o
to usiloval. Nyní však spolu komunikují telepaticky každý den.
To je však jen jedna rovina schopností
pana Krále. Druhá rovina je komunikace s Vesmírnou Inteligencí,
která rovněž započala v roce 1997. Obě roviny se vzájemně prolínají.
Té druhé rovině poznání
se kontaktér zpočátku bránil. Byl jako technicky vzdělaný člověk
materialistou a chtěl na to co nejrychleji zapomenout. Avšak opakování
komunikace jej zviklalo, až si alespoň
později zaznamenával datum a údaje.
Přibližné údaje, jako: představitel nejstarší mimozemské civilizace a jeho společenství ze vzdálenosti sto tisíc triliónů světelných roků (1023), mu zpočátku nic neříkalo. Vesmírná Inteligence prý komunikuje se třemi sousedními vesmíry. Obsahem poselství je prý hlavně vychvalování a sdělení výhod vyšší formy bytí a nabídka vstupu do vesmírného společenství.
V roce 1997 se však
kontaktér snažil na vše zapomenout. V dalším roce si zaznamenal jednotlivé
vlny, 12. a 13. února před 22 hodinou pod noční oblohou a v následující
den. Dokonce se 13. 2. 1998 pohybovalo blízko UFO, Vesmírná Inteligence jej
nazvala „satelit“, ale kontaktér nic neviděl ani neslyšel, jenom se dověděl,
že UFO odlétá směrem na nejmenované město.
Rok 1999 byl nejhojnější na získané informace – šlo o charakteristiku a množství vesmírných civilizací. Osobní komunikace byla s nejbližší a velmi vzdálenou vesmírnou civilizací. Kontaktér získal spoustu dat o našem Vesmíru. Dále se seznámil se svými minulými životy. Pod tíhou těchto události začal pan Král navštěvovat knihovny a vyhledával literaturu, která by jej alespoň částečně seznamenávala s touto problematikou.
Rok 2000 byl rokem přelomovým
– bylo dokončeno posílání dat o Vesmíru, mimozemských civilizacích a
minulých životech kontaktéra. V druhé polovině roku mu bylo doporučeno,
aby se zaměřil v telepatické komunikaci s lidmi na naší planetě Země.
Vesmírná inteligence přijala úlohu tzv. servisní organizace, zprostředkovala
hlavně účastníka, určila místo jeho pobytu a uvedla do pohybu první
kontakt. Komunikuje prý s lidmi téměř ve všech světadílech.
Rok 2001 byl rokem pokračování
komunikace s lidmi. Celá komunikační skupina se nachází na severní
polokouli Země. Požádal Vesmírnou inteligenci o zprostředkování kontaktu
s někým v Austrálii. Bylo vyhověno kontaktem s jakýmsi panem
profesorem z Nového Zélandu, se kterým se uskutečnilo první spojení
29.1.2001. Vesmírná inteligence provedla výběr na základě užitečnosti v
budoucích letech.
Zajímavostí je prý vzdělání
skupiny, obsahuje celou škálu rozsahu – jde o lidi bez vzdělání, ale s
vysokou duchovní inteligencí, dále středoškoláci, vysokoškoláci a jeden
mnohonásobný absolvent různých univerzit.
Výuka telepatické komunikace probíhala
zpočátku kuriózně - nejprve se kontaktérovi ozval zvukový signál
v břichu (!) a teprve pak informace v mozku. Podle odhadu Vesmírné
inteligence s přihlédnutím k současné technické vyspělosti Země, bude
patřičné technické zařízení
nahrazující lidskou telepatickou komunikaci vyrobeno už prý za 20 let.
Jak usiloval o setkání s
druhou ženou, tato snaha byla vlastně zkouškou. Bylo určeno místo setkání
v určenou hodinu na nejmenované hoře.
Háček byl v tom, že v tu samou hodinu
se měl konat pohřeb bratrance na vzdáleném místě. Pan Král volil setkání
s ženou, vyjel autem na onu horu, avšak bylo mu oznámeno, že setkání
se nekoná. Procházel se po kopci a myslel na bratrance. Vnitřně se mu
omlouval, že není na smutečním obřadu. Bratranec mu odpověděl, že takové
osobní rozloučení je mu milejší než
celý pohřeb. V té době si kontaktér myslel, že takové spojení není
absolutně možné. Po pěti letech uskutečnil
podobná spojení s více než desítkou případů.
Podle : Archiv Klubu psychotroniky a UFO, http://www.kpufo.cz