Kamenné válce - MX - CZ.KO - Černé Voděrady 

Někteří badatelé válce považují za mlýnské kameny, které zůstaly na místě výroby, protože liknavý mlynář nezaplatil. Ovšem ani rozměry ani materiál tomu neodpovídají, u žádného kamene také není ani náznak otvoru pro nasazení na osu. Představa, že by náročnou operaci vrtání otvoru prováděli až po složité a drahé přepravě - a v případě neúspěchu si jeli pro nový kámen - nesvědčí zrovna o víře ve zdravý rozum našich předků. Jiní nevěřící Tomášové si zase všimli, že v malém lomu, kde leží nedokončený kamenný válec, jsou na skalách stopy vrtaček a práce s trhavinami. Mlčí však již o tom, že je to v jiné části lomu, která patrně vznikla, když tudy v moderní době vedli úbočím strmého svahu cestu pro svážení dřeva. 

V sedmdesátých letech 20. století zde byla provedena zběžná archeologická obhlídka, objekty dostaly čísla a lokalita tabuli oznamující, že se jedná o chráněné archeologické naleziště. Dalším výsledkem této akce byla i nová hypotéza, tentokrát podpořená autoritou profesionálních archeologů : jedná se o pozůstatek výroby kamenů pro drcení rudy z kutnohorských dolů. I autor informační tabule však musel připustit, že kamenů je neobvykle mnoho, a tak skromně podotkl, že jde o největší naleziště u nás. Prohlubně na kamenech považované za obětní oltáře pak vznikly běžnými geologickými pochody.

2) Novák, J.A.: Tajemství žulových válců. Novakoviny, 9.3.2014. Online: http://www.novakoviny.eu/archiv/cesty/1134-voderady-kameny-valce