Klub psychotroniky a UFO * Megalit
Menhir - Stélka? * MMX. CZ.TC - Kšice
Původ problému a postup zkoumání
V roce 1997 upozornil KPU místní občan V.K. na vrch Stélka u obce Kšice, který prý podle jeho názoru může být pojmenován od kamene - stély, která tam kdysi stála. Na zajímavost lokality upozorňují i archeologické nálezy v okolí a Čertův kámen se stopou na úpatí kopce.

Místo bylo prohlédnuto v létě 1997 členy KPU. Na vrcholu kóty byly nalezeny 2 kameny - zjevně rozlomený, původně jediný podlouhlý kámen.
Umístění
Západně obce Kšice na vrcholu kóty 540,5 m n.m, asi 50 m od stavby stanice je skutečně osamělá prohlubenina, v níž leží podlouhlý, asi 1,5 m dlouhý a 0,6 m široký balvan, s menší částí, viditelně odlomenou od většího balvanu. Na straně položené v zemi je kámen porostlý krystaly záhnědy. Část kamene je k dispozici k analýze.

Popis
Dva kameny o rozměrech : délka zhruba 1 m, šířka 0,7 - 0,8 m. Na spodní straně, uložené v zemi, porostlý krystaly záhnědy.
Mapa
 
Okolí
Asi 250 m západně od vrcholu kóty a kamene, se nachází tzv. Čertův kámen, zjevně přírodní skalisko, s podlouhlou prohlubeninou, tzv. Čertovou stopou. Jeho nález tak podle objevitele odradil dosavadní hledače megalitů (dr. Špůrka) v této lokalitě a tak "Stélka" na vrcholu zůstala nepovšimnuta. V okolí na úpatí kopce je navíc řada přírodních balvanů.

Na jižním svahu lesa, nad údolím Petrského potoka, v okolí Čertova kamene, je mohylové pohřebiště, čítající asi 60 mohyl. Mají průměr kolem 10 m, výšku asi 1,5 m. Byly prozkoumány jednak ve 30. letech vykopávkami pracovníků muzea ve Stříbře, jednak po druhé sv. válce pracovníky Státního archeologického ústavu v Praze. Většinou se projevily jako žárové mohyly mladší doby halštatské (mohylové kultury) s roztroušenými zbytky nekvalitně vypálené pohřební keramiky, spálenými kůstkami, někdy i se zbytky pohřební hranice na úrovni okolního povrchu. Mohyly měly na obvodu věnec z velkých kamenů, jež často vyčnívaly nad povrch země, dnes jsou již odstraněny. Kromě kamenných věnců měly i kamenný kryt nad pozůstatky zemřelého. V některých mohylách se objevily doklady dodatečných pohřbů, rovněž žárových, období přechodu k době laténské. Ve stejném prostoru jako mohyly se vyskytují i jámy a odvaly jako zbytky po novověké i novověké povrchové těžbě železné rudy. (1)
Hypotézy
Původní předpoklad, že na vrcholu kámen stál, nelze zatím vyvrátit.
Vysvětlení
 
Závěr

Kol. aut. KPU
Literatura
1. Sklenář, K. a kol.: Archeologické památky. Optys, Opava, 1993, s. 118
Fotografie :
Drobečková, V.: (1997)

1. Rozlomený kámen "Stélka"?, 2. Jeden z kamenů, 3. Kámen u Čertova kamene, 4. Úlomek z rozlomeného kamene s krystaly záhnědy, 5 -6. Čertův kámen, 7. Čertova stopa