Na konci 19. století na něj upozornil v odborné literatuře amatérský archeolog V. Schmidt. Podle něj pískovcový kámen asi metr vysoký stojí na označeném místě údajně od pradávna.  

Rozměry : výška 1,0 m - hmotnost : 0,8 t.  

Hornina : jemnozrnný, světle šedý, oligomiktní (valouny tvořené křemenem a vulkanickými horninami), slepenec se základní hmotou, tvořenou kaoliniticky zvětralým pískovcem až arkózou. Stáří sedimentu je druhohorní (svrchní křída, perucko-korycanské souvrství, kolem 90. mil. let) Hornina se vyskytuje v nejbližším okolí.  

 V roce 1982 bylo při prohlídce lokality zjištěno, že na obrácené k severozápadu je malá, velmi slabě znatelná rytina latinského kříže na podstavci, provedená v negativním reliéfu. Není jasné, zda je původní nebo byla provedena později. Hloubka je málo zřetelná, takže objevitel kamene Schmidt ji ještě v roce 1898 považoval za písmeno, což bez ověření pak převzala literatura.  

Fotografie

Kámen je v blízkosti pravěkého sídliště s nálezy volutové keramiky a kamenných i kostěných nástrojů. 

Pokud jde o dobu vztyčení kamene, uvádí V. Schmidt, že lidé v obci slýchali již od svých dědů, že kámen kde stával od nepaměti. 

V roce 1896 údajně narazil sedlák F. Houda při výkopu na pole přímo u kamene na dvě lidské kostry. Než však mohl nález ohledat V. Schmidt,  rozházeli venkované kosti po poli. Podle údajů byl vedle koster nalezen kousek železa, jedna z koster prý sahala až pod kámen.  

Pro archeologii tak byla ztracena jedinečná příležitost datováni objevu. Nevíme tudíž nejen, jaký byl vztah kamene k hrobu, ani zda byl na něj vyryt dodatečně, a zda nejde skutečný křížový kámen, byt poněkud primitivně značený. Že jde o smírčí kámen napovídá právě negativní reliéf kříže. 

Poškozené uložení kamene při této akci bylo prý v roce 1896 uvedeno do pořádku. Uvedená superpozice kámen - hrob vedla některé z badatelů k názoru, že kámen může být jen označením hrobu jakýchsi vyděděnců - patrně již z doby historické. 

Svoboda K.:Tajemné megality,svědkové doby kamenné, Horizont, Praha 1990