Klub psychotroniky a UFO * Megalit
Umístění |
|||
Stavba se nachází na polovině cesty mezi obcemi Drahenický Málkov a Hostišovice, okr. Strakonice, 1,5 km jihozápadně od Hostišovic, v lese patřícím jihočeské větvi Lobkoviců. Přístupová cesta vede po lesní cestě kolmé k silnici, spojující obě obce, směrem na východ, po 50 m cesty výstup na mírnou vyvýšeninu, na jejímž vrcholu je kamenná stavba umístěna. Na místo upozorňují větší, až několikametrové balvany soustředěné na této vyvýšenině. Stavba je ve smíšeném lese, porostlá keři a travinami. | |||
Popis stavby | |||
|
|||
Nákresy | |||
Vnitřek stavby |
|||
|
|||
|
|||
|
Okolí stavby | ||
|
||
Archeologické nálezy v okolí | ||
U Hostišovic
a u Podruhlí je pravěké mohylové pohřebiště a
mohylové pohřebiště doby slovanské. Byly zde také
objeveny keltské rýžoviště zlata. U Bělčic na návrší Budín čtyřúhelníkové valy ohraničují plochu asi 100 x 90 m, šířka valu a příkopu činí 6 m. Jde o vymezení posvátného prostoru keltské svatyně z mladší doby laténské (2. - 1. stol. př.n.l.), jak ukázal průzkum. (3) Další údaje viz (4). U Bezdědovic asi 500 m od keltského sídliště na levém břehu Závišínského potoka byl v červnu 1997 nalezen depot 80 železných předmětů. Jde o zcela unikátní nález z pozdní doby laténské, asi z druhé poloviny posledního století př.n.l. (5) Zde také, v lese Dubina byly nalezeny kamenné řady, jejichž význam dosud nebyl uspokojivě vysvětlen. |
||
Hypotézy o stáří a účelu stavby | ||
Už v první
informaci (1) se vyslovoval názor, že by mohlo jít o
první objev dolmenové stavby v ČR. Ta by měla mít
souvislost s keltským osídlením v oblasti. “Pokud
se prokáže spojitost s touto stavbou a nedalekým sídlištěm
Keltů, pak na ní jistě časem objevíme další
pozoruhodnosti.” (V. Šiška). Dodává, že “jsem
totiž přesvědčen, že žádná z keltských staveb
nebyla zhotovena jen tak, samoúčelně, ale že každá
z nich měla přesné poslání a stavebně odpovídala
řadě astronomických zákonitostí.” Na keltské souvislosti by mohla ukazovat orientace stavby a vchodu, směřující na 119 stupeň jihovýchodně, neboť na opačnou stranu, ve směru 299 stupňů na severozápad, ve vzdálenosti 5,7 km vzdušnou čarou, je právě ono kultovní místo u Bělčic. Nepotvrdil se předpoklad, že by do vchodu mohl směřovat paprsek východu Slunce při nějakém významném keltském svátku. Astronomickému azimutu vchodu stavby (299 st. – jih 0 st.) je mezi směry východů Slunce při svátku Samain – 1. listopad (292 st.), Imbolc – 1. únor (297 st.) a zimním slunovratem – 21. prosinec (307 st.) (6) Podle informace J. Zemana, na publikované články reagoval jistý anonymní pisatel, který stavbu označil jako poustevnu, kde si bývalý majitel panství v minulosti vydržoval poustevníka. I když se v publikovaných článcích z roku 1993 uvádí, že stavba bude zkoumána odborníky, výsledky zkoumání nejsou známy. Proti názoru, že stavba byla vybudována pouze pro potřeby kameníků, pracujících na těžbě kamene v okolí stojí skutečnost rozměrné kamenné terasy i poměrně přesné orientace stavby. Z rozhovoru s místní občankou M. vyplynulo, že od svého děda slyšela, že na plochém kameni u stavby byla sloužena mše jakýmsi mnišským řádem, tzn. že šlo zřejmě o dobu minulého století. |
||
Nejpravděpodobnější vysvětlení | ||
Během několikaletého
pátrání a obhlídek stavby a kontaktů s odborníky a
zvláště za pomoci archeologa PhDr. Antonína Beneše,
CSc., se ukázalo, že o stavbě se píše v knize
vlastivědných esejů a popisů cest po jihočeském
kraji Ladislava Stehlíka "Země zamyšlená".
V kapitole "Černivsko" se píše : "Černý háj tmavěl borůvkami, málkovská paseka byla plná maliní a od umělé jeskyňky byl jen skok k rybníku Šetínskému…" (7) Označení "umělá jeskyňka" připomnělo podobnou takto označovanou stavbu v blatenském zámeckém parku. V knize (8) se připomíná, že tuto stavbu dal vystavět majitel blatenského panství František Hilprand. Ten dal zřídit anglický park a nechal v ní zbourat kapli, z jejíchž zbytků nechal vytvořit umělou jeskyni, umělé zříceniny atd. Stalo se tak v letech 1814 - 1815, a to prý proto, aby zabránil nouzi mezi místními obyvateli. Vznikla tedy myšlenka, že i majitelé okolních panství se nechali inspirovat těmito stavbami a něco podobného nepostavili i na svých územích. Panství Drahenice a Hostišovice, ke kterému patřily i okolní lesy, koupil roku 1795 Jan Prokop z Klarsteina. V literatuře se našla zmínka o tom, že jeho nástupce, pan Hartman z Klarsteina, se staral o okrasu svého panství, zřizoval kamenné chodníčky a také "zakládal umělé jeskyňky". V roce 1870 prodal toto panství Lobkovicům. Je třeba se domnívat, že s největší pravděpodobností stavba je jednou ze zachovalých "umělých jeskyněk", které dal pan Hartman postavit někdy v letech 1815 (toto datum lze odvodit podle stavby blatenské jeskyňky, která jí byla zřejmě vzorem) až 1870. |
||
Závěr a další možné kroky ke zkoumání | ||
Účel a
stáří stavby je dosud neznámé. O stavbě nemají
žádné informace pracovníci muzea v Blatné. Dosud
není známo, zda stavba je zakreslena na starých mapách,
což by potvrzovalo starší původ. Ten dosud spadá zatím
do doby 19. století a nejspíše je pozůstatkem aktivit
ke zkrášlení panství panem Hartmanem z Klarsteina. Je otázkou, zda stavba byla tímto majitelem vytvořena v rámci místní módy, ve snaze napodobit podobnou stavbu nebo měla hlubší smysl a účel. K tomu bude nutné zjistit bližší údaje o životě a působení Hartmana z Klarsteinu a případně najít údaje o podobných aktivitách jiných šlechticů u nás, případně v zahraničí. Pokud by stavba měla mít hlubší smysl, mohla by tomu odpovídat její zajímavá orientace, naznačující možné souvislosti s liniemi ley-lines v dané oblasti, nebo mohla být vystavěna na starší terase, či místě s kultovní historií. Povědomost o starší kultovní či posvátné minulosti místa však mohla výstavbou umělé jeskyňky vzít za své. Kol. aut. KPU |
||
Fotografie | ||
Foto (c) KPU, 1998, Záblesk, 1998 | ||
Literatura | ||
|