Jak se chystáte oslavit letošní Mezinárodní den UFO? 

„S návrhem na vytvoření Mezinárodního dne UFO přišel v roce 2000 turecký ufolog Hakdan Ekdogan, na památku údajného zřícení mimozemského korábu u Roswellu v Novém Mexiku 2.7.1947. 

V popisu, jak by takový svátek měl vypadat, turecký ufolog navrhoval mj. pořádání demonstrací před úřady státní správy s požadavky na odtajnění materiálů o mimozemské přítomnosti, petice apod. 

Debata mezi badateli z mnoha zemí k tomuto návrhu se tehdy neshodla ani na datumu tohoto svátku, neboť by bylo daleko logičtější, aby se takovým svátkem stal 14. červen, kdy v roce 1947 neznámé objekty, nazvané novináři „létající talíře“, viděl pilot Kenneth Arnold. Pád předmětu u Roswellu sice tuto událost logicky zastínil, ale tím, že v tomto případu je stále dost nejasného a navíc se naskýtají i přirozená vysvětlení této události – např. pád tajných výzvědných balónů apod., takový svátek nutně stojí na vratkých základech. 

Svátek však přesto vešel díky novinářům do povědomí veřejnosti, neboť vyhovuje především jim – začínající letní sezóna si žádá odlehčení. Badatelé by však takový svátek oslavili jedině prací.“ 

• Plánujete i nějakou akci například v Ústí nad Labem?

„Dovedete si představit, jak skupina ufologů demonstruje před ústeckým magistrátem a požaduje odtajnění dokumentů o mimozemské přítomnosti? Jsem sice velký fantasta, ale něco takového si raději vůbec nepředstavuji.“ 

• Před dvěma roky se na internetu objevily záběry přeletu neidentifikovatelných objektů nad Ústím. Šlo podle Vás o UFO nebo máte pro to jiné vysvětlení?

„Nad Ústím se objevily mnohé objekty, které (zatím) nebyly identifikovány. Identifikovat je, znamená zjistit, že šlo o letadla, vrtulníky, balóny, nebo dnes tolik rozšířené létající svítící lampióny. A o ty právě před těmi dvěma lety šlo. 
V řadě případů vysvětlení není možné, z různých důvodů – popis je nejasný, neúplný, nebo připouští více výkladů. 
Nás samozřejmě zajímají ty případy, které se opravdu vymykají přirozeným vysvětlením, a které nelze přiřadit k žádnému známému úkazu.“ 

• Kolik máte v současné době zaznamenaných případů UFO a kolik z nich je "nepravých"? 

„Nejsou „nepravá“ UFO. Jsou jen ty, které nelze (zatím) určit. Pokud se nahlášený záhadný úkaz shoduje s událostí, která úkaz vysvětluje, nejde o UFO. Velkou pozornost třeba vyvolalo loňské pozorování světelné spirály u Norska, než se ukázalo, že při pokusném odpálení ruské rakety se tato dostala do rotace a osvícené plyny vytvořily neobvyklou podívanou. 

Podobné případy vznikají i u nás. Vysvětlením úkazu tak případ už není UFO. V naší databázi je dnes na 2500 dosud nevysvětlených úkazů – tedy UFO.“ 

• Máte nějaké případy, u kterých jste přesvědčeni, že by se vážně mohlo jednat o UFO? Jsou některé z nich i z Ústeckého kraje? Můžete tyto případy blíže popsat?

„Myslíte ty případy, které se vymykají všem přirozeným vysvětlením. Ano i takové jsou. V roce 1983 bylo viděno nad Labským údolím čočkovité těleso, které osvětlovalo terén pod sebou, v roce 1992 byl nad Kamenným vrchem u Střekova viděn sytě modrý rosolovitý objekt, v roce 1996 prstenec se skvrnami, v roce 1997 žhoucí objekt v Brná nad Labem … a další a další.“ 

• Co si myslíte o havárii u Roswellu? Je to skutečnost, nebo jen fikce?

"Badatel je povinen sbírat argumenty pro všechny hypotézy, které existují, zkoumat fakta a informace, které by mohly podpořit ten či onen názor. Je pak na něm, na jeho intelektuální a vzdělanostní výbavě, jak takové informace zpracuje a ke kterému názoru se přikloní. 
V případě údajné havárie mimozemské lodi u Roswellu jsou badatelé na celém světě odkázáni jen na oficiální verzi o pádu tajného zařízení špionážního charakteru a dále na množství dohadů, fabulací, a nepřeberné hromady smyšlenek a údajů, které jeden autor opisuje a přebírá od druhého. Vyznat se v této situaci, s odstupem šesti desetiletí, navíc bez možnosti si údaje nějak ověřit, je nemožné.“ 

• Co říkáte na publikace světově známého záhadologa Ericha von Dänikena? Jsou seriózní nebo jen mají vyvolat senzace?

„Jejich nesporný přínos je především ten, že nám přibližuje místa, kam se většina z nás jen těžko podívá. Daniken je zaujatý svou hypotézou, že nás v minulosti navštívily mimozemské civilizace, což se odrazilo do mýtů, legend mnoha národů, přispělo k formování náboženství a v neposlední řadě zde zůstaly i různé upomínky na jejich přítomnost. Jako každý názor, má i ten jeho svou logiku i slabá místa. Usuzovat na účel nebo smysl nějakého dávného artefaktu, starého tisíce let, může být dost ošidné. Zajděte třeba do jakéhokoliv národopisného muzea a bez pomoci průvodců zajisté najdete řadu předmětů, o kterých se jen budete dohadovat, k čemu sloužily a jak byly našimi předky – třeba jen před pouhými sto lety - používány. Prostřednictvím Danikenových knih se můžeme jen podivovat nad pyramidami, tajemnými liniemi v Nazce či sochami na Velikonočních ostrovech, a přitom se i u nás setkáváme s památkami, o kterých nevíme vůbec nic. Jsou to třeba kamenné řady, různá záhadná zemní díla, která míjíme jako turisté v našich lesích a vůbec nemáme tušení nic ani o jejich stáří, ani o smyslu, proč byly vytvořeny. Co je třeba Danikenovi přiznat, že vtáhl do řešení takových záhad milióny lidí, aktivizoval je k hledání mezer v oficiálních verzích a dodal jim odvahu nespokojit se s názory věhlasných autorit.“ 

• Z českých autorů mě napadá Ludvík Souček a například jeho knížka Tušení stínu. Ve srovnání s Dänikenem který z nich by podle Vás byl serióznější?

„Šířka záběru byla u Ludvíka Součka nesporně širší a komplexnější. Přesto i tak byl odkázán na informace a dosaženou úroveň poznání v 60-80. letech minulého století, a tak je i třeba přistupovat k jeho vývodům. Nám badatelům především ukázal, jak je důležité pracovat s informacemi, jak vyhledávat a hodnotit záhadné jevy.“ 

• V současné době mnoho lidí v existenci mimozemských civilizací nevěří. Napadají Vás nějaké argumenty, podle kterých byste jejich skepticismus vyvrátil?

„Nejde asi jen o jejich existenci. Pokud se život a civilizace vytvořila zde, lze s určitostí říci, že podobné podmínky vhodné pro vznik života musely vzniknout i jinde. Otázka spíš jde o to, jestli by nás cizí civilizace mohla navštívit. A k tomu je třeba si uvědomit, že o cílech a motivech cizích civilizací nemáme nejmenší tušení. A k tomu patří i jejich možnosti a prostředky k překonání mezihvězdných vzdáleností. Poměřovat tyto možnosti našimi pozemskými hledisky, tedy civilizace, která jen teprve před chvílí nahlédla do vesmíru, může být jen záležitostí fantazie. Skutečnost jí může daleko předčit.“ 

Rozhovor s L. Šafaříkem, tajemníkem Klubu psychotroniky a UFO, o.s., pro časopis Sedmička