Zahraniční
zkoumání radioaktivity půdních vzorků z agrosymbolů popsané v
publikaci (1) uvádí, že u jednoho vzorku byl přebytek kobaltu, uhlíku,
molybdenu, titanu, plutonia a zinku, ze kterého je velmi problematická otázka
nálezu plutonia (!), které je transuranem a v přírodě se běžně
nevyskytuje.
V
dalších zkoumaných vzorcích bylo objeveno celkem třináct radioaktivních
izotopů, které se jinak v přírodě nevyskytují. Navíc všechny vznikají
pouze tehdy, když je půda ozařována jádry deuteria, což prý je typické
pro působení mikrovln. (1)
V
létě roku 1992 zkoumal agrosymboly tzv. projekt Argus, který měl mj.
provádět gama spektroskopii půdy k zjišťování radioaktivních izotopů
s krátkým poločasem rozpadu. Při měření radioaktivity půdy nebyly
zjištěny žádné anomálie. V několika vzorcích půdy z agrosymbolů
byly nalezeny látky s velmi krátkým poločasem rozpadu, jako např.
protaktinium-230 a yttrium-88. Ty se do půdy nemohly dostat žádným známým
přirozeným způsobem, už jen z důvodu jejich krátkého poločasu
rozpadu.
Na
všech prozkoumaných lokalitách v ČR se pohybovala velikost ekvivalentní
dávky gama záření v rozmezí 0,12 - 0,27 mikro Sv/h. Vzhledem k tomu, že
tato hodnota se pohybuje v závislosti na geologických podmínkách,
kosmickém záření, výskytu radioaktivních hornin v podloží v rozmezí
0,15 - 0,3 mikro Sv/h, je zcela zbytečné považovat naměřené hodnoty za
jakékoliv abnormální vychýlení od normy. Norma pro radiační bezpečnost
stanoví tuto hodnotu na 0,7 mikro Sv/h ve výšce 1 m nad terénem, přímo
na zemi mohou být hodnoty i vyšší (zhruba o 20 %). (2)
Často
se uvádí, že v agrosymbolech byly naměřeny vyšší hodnoty radioaktivního
záření (např. údajné zvýšení o 16,9 %, o 30 %, o 50 % vyšší
hodnoty než v okolí (3), nebo v zahraničí - o 27 %, 198 % (1/52) o 17 %,
103 % vyšší úroveň alfa záření (1/65), ale nikdy se nekonkretizují
ani hodnoty, které byly naměřeny, natož přístroj, kterým to bylo zjištěno.
Někdy se též uvádí, že jde o projevy radionuklidů s krátkým poločasem
rozpadu (césia) nebo o projev měkkého záření (alfa, beta). Tyto úvahy
se v ČR opírají o analýzu půdních vzorků odebraných v agrosymbolu CC.1994.09.03.ČR.NA
– Vestec. (4) Podle vyjádření odborníků však naměřené údaje
obou vzorků nepředstavují žádné mimořádné zvýšení a odpovídají
přírodnímu pozadí, s výjimkou izotopů césia Cs 134 a Cs 137.
K
tomu je třeba uvést, že zvýšená úroveň některých radionuklidů může
však být způsobena zvýšeným výskytem uranových rud v dané lokalitě.
A dále, výskyt určité koncentrace césia na lokalitě je dán především
pozůstatky spadu po jaderných pokusech a po havárii v Černobylu. V
neporušeném životním prostředí se radioaktivní césium nevyskytuje.
Tento radionuklid se tak nemusel rozptýlit v přírodě úplně rovnoměrně
a působením různých vlivů (větru, splachem vody apod.) může být
jeho koncentrace v přírodě naprosto rozdílná a to v rozmezí malých
vzdáleností, aniž by se jakýkoli agrosymbol vyskytoval nebo ne.
Zjištěné
a publikované údaje tedy svědčí o tom, že k žádnému výjimečnému
zvýšení radioaktivního záření v agrosymbolech nedochází, a případný
zvýšený výskyt radioaktivních radionuklidů (thoria, radia, césia) není
vzhledem k blízkým nalezištím radioaktivních rud v okolí žádnou anomálií.
Zprávy, tvrdící opak jsou neseriózní, neodpovídají skutečnosti a svědčí
jen o nekompetentnosti autorů, jejichž motivy k šíření takových zpráv
jsou vedeny snahou o vytěžení senzace za každou cenu.
Někdy
se stává, že na místech agrosymbolů jsou osvětleny filmy ve fotoaparátu,
a to ať jen snímky, pořízené uvnitř obrazce, nebo celý film včetně
snímků pořízených dříve nebo po návštěvě agrosymbolu. (5).
Vzhledem k rozdílnosti použitých fotoaparátů a neznámých podmínek
nelze jednoznačně říci, zda za takovou skutečností stojí zvýšená
úroveň radioaktivního záření, zvláště, pokud na místě zvýšená
úroveň radioaktivního záření nebyla zjištěna. Možné vysvětlení
lze najít např. v chybě při vyvolávání snímků, závady na přístroji
nebo z důvodu zakrytého objektivu při fotografování. Ovšem skutečnost,
že k takovým jevům dochází právě na místech agrosymbolů nebo při
fotografování uvnitř obrazce, je pozoruhodná. Musí se proto i uvažovat
o tom, že v případě dosud neznámého vlivu, šířícího se z obrazce
by toto působení muselo poškodit i snímky naexponované dříve, což se
sice stalo, ale není to pravidlem. Aby mohl být v dalším zkoumání
tento vliv skutečně doložen, bude třeba fotografovat obrazce střídavě
po jednom snímku uvnitř a mimo agrosymbol a to doložit i snímky několika
fotoaparátů.
K
doložení skutečně objektivních údajů o úrovni radioaktivity v dané
lokalitě je potřeba provést rozbor půdy doplněný mapou aktivit, tj.
dokumentované plošné pole aktivit ve velké vzdálenosti od obrazce, dále
i zjistit časové závislosti aktivity v obrazci a v neposlední řadě i
zjistit průběh radioaktivních rud v podloží.
|
Odkazy
1.
Hesemann, M.: Poselství z vesmíru. ETNA, Praha, 1993
2.
Kol. aut.: Agrosymboly – objevy, názory, hypotézy. Včelka, Plzeň, 1996
3.
Liška, V.: V obilí se stále krouží. Ahoj, 26.10.1995
4.
Měření provedlo pracoviště hygieny záření Krajské hygienické
stanice v Hradci Králové na detektoru Ortec (č.vz. 1060) a detektoru
Canberra (č.vz. 1061) a tyto údaje se staly předmětem několika statí,
ve kterých se tímto dokazovala zvýšená úroveň radiace v agrosymbolech.
(viz: Petera, M.: Kruhy, UFO a tušení souvislostí. Expres, 31.10.1994)
5.
Např.: lep: Lukavec centrem zájmu milovníků záhad. Hlas 91, 1.9.1994,
aj. Archiv KPU
|