Historie


Stříbrný Bludný balvan v kategorii družstev za rok 2014

Datum   Jiné články Fotografie  
27.03.2015 Komitét pro udělování Bludných balvanů při Českém klubu skeptiků Sisyfos oznamuje, že v kategorii družstev za rok 2014 získává stříbrný Bludný balvan Akademické duo Katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze za pionýrské prosazení exopolitiky jako vědecké disciplíny již ve druhé dekádě XXI. století

Především je potřebí definovat, co to ta exopolitika vlastně je. To jsme se naštěstí dozvěděli díky iniciativě Katedry politologie vedené prof. PhDr. Vladimírou Dvořákovou, CSc., která zadala v červnu 2013 studentu politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Bc. Ladislavu Zelinkovi téma diplomové práce: „Exopolitika a problém bezpečnosti v 21. století“ a ustanovila vedoucím práce doc. PhDr. Vladimíra Proroka, CSc. Ladislav Zelinka odevzdal svou diplomovou práci ve shodě se zadáním na jaře 2014 a před obhajobou ji oponoval Ing. Aleš Lisa, Ph.D. Jelikož písemné posudky vedoucího práce i oponenta byly kladné a oba autoři posudků navrhli shodně známku 2, proběhla obhajoba práce v červnu 2014 hladce a Ladislav Zelinka dosáhl akademického titulu Ing.

Ve své práci Ing. Zelinka tvrdí, že základní definice exopolitiky byla podána Alfredem Webrem přibližně v r. 2000. Tehdy totiž americký právník a mírový aktivista uveřejnil elektronickou knihu „Towards a Decade of Contact: Preparing for re-integration into Universe Society“, v níž píše, že exopolitika obrátí naše chápání vesmírné inteligentní společnosti vzhůru nohama! Exopolitika totiž tvrdí, že vesmír obsahuje vysoce organizovanou interplanetární, intergalaktickou a mnohorozměrnou kosmickou inteligentní společnost, od níž je lidstvo izolováno v záměrné karanténě. Ta by měla podle Webra v blízké budoucnosti skončit, jak o tom svědčí četné příznaky brzkého začlenění lidstva do Vesmírné společnosti díky již navázaným kontaktům s mimozemšťany.

Z této domněnky pak vycházejí jednotlivá tvrzení a úvahy v Zelinkově diplomové práci. Citujme několik výmluvných příkladů:

  • str. 5: V průměru okolo 5 − 30% ze zaznamenaných pozorování UFO zůstává klasifikováno jako nevysvětlitelné − a ETH (Extra-Terrestrial Hypothesis) je zde jediné rozumné vysvětlení.
  • str. 9: Zatím neexistuje fakulta či katedra exopolitiky na žádné vysoké škole ve světě (k lednu 2014), ani jiné související pracoviště na akademické půdě. Exopolitika se dosud rozvíjí pouze v laické sféře občanské společnosti a tvoří ji jednotliví badatelé a nezávislé organizace.
  • str. 11: Akademických článků na téma UFO je minimum. Ohledně tohoto tématu panuje ve vědecké obci určitá skepse či bázeň. Přitom jednostranné a priori odmítání UFO není podložené ani vědecké.
  • str. 13: Jak se exopolitika domnívá, UFO nejen existuje, ale ovlivňuje náš svět mnohem větší mírou, než se obecně věří.
  • str. 14: Exopolitika by mohla být obdobně definována jako "společenskovědní teorie, podle níž je lidská společnost ovlivňována mimozemským faktorem".
  • str. 15-16 (Nejčastější požadavky občanů):
  • 1) odtajnění dosud utajovaných skutečností týkajících se UFO a kontaktů s jinou vyspělou civilizací,
  • 2) oficiální uznání existence života ve vesmíru, případně veřejná parlamentní slyšení na toto téma,
  • 3) předání mimozemské agendy a rozhodování v této oblasti pod kontrolu občanů a veřejnosti,
  • 4) umožnění, legalizování a navázání kontaktů s vesmírnými civilizacemi, například i včetně prosazení příslušné legislativy,
  • 5) využívání dosud skrývaných technologií a zdrojů energie.
  • str. 18: Zvláštními osobami v tomto výčtu jsou ještě tzv. kontaktéři, tedy ti, kteří se podle vlastní výpovědi nějakým způsobem dostali osobně do kontaktu s mimozemskými bytostmi. Jejich výpovědi jsou brány s opatrností, avšak vážně.
  • str. 53: Problém UFO a bezpečnosti je jednou z takových skutečností, a zatímco současná věda se jí vyhýbá a mlčí, exopolitika tuto mezeru doplňuje, danou problematiku zkoumá a podává k ní vysvětlení.
  • Na str. 56 − 64 se pak pan Zelinka dopouští skandálního zneužití autorit prof. J. R. Oppenheimera a A. Einsteina pomocí faksimile údajného dopisu obou vědců presidentu USA Trumanovi z r. 1947. Koncept dopisu není signován a z kontextu vyplývá, že dopis autoři prezidentovi vůbec neposlali. Zelinka však z konceptu vyvozuje, že oba proslulí odborníci se již v r. 1947 zabývali problematikou nastolenou posléze exopolitikou a dospívali přitom k obdobným závěrům jako později v práci hojně citovaní protagonisté exopolitiky
  • V seznamu literatury použité v diplomové práci (str. 54) je jen jedna citace na studii publikovanou v recenzovaném mezinárodním vědeckém časopise [S. D. Baum et al., Acta Astronautica 68 (2011), 2114]. Paradoxně však Ladislav Zelinka na str. 6 své diplomové práce ji komentuje takto: "...článek z Acta Astronautica je bezesporu přínosný, nevykazuje ale téměř žádnou souvztažnost s fakty, s nimiž pracuje exopolitika", takže logicky lze klást otázku, proč tu práci vůbec citoval.

Jelikož ani vedoucímu práce, ani oponentovi tyto hrubé přestupky proti kritické vědecké metodě zjevně nevadily a Ladislav Zelinka odešel do praktického života obdařen akademickým titulem, lze Fakultě mezinárodních vztahů navrhnout, aby zřídila katedru exopolitiky a tím získala kýžené světové prvenství. Pro akreditaci tak perspektivního oboru, jehož obsahem nic není, by měla už kvalifikované minimálně tříčlenné personální obsazení (dva vědečtí pracovníci a chvalitebný postdoc).

Pro povzbuzení v tomto úsilí udělujeme stříbrný Bludný balvan v kategorii družstev akademickému duu ve složení: doc. PhDr. Vladimír Prorok, CSc., Ing. Aleš Lisa, Ph.D.

     
Zdroj http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1427475984