Exopolitika publikovala materiál "Současná ufologická situace v České republice"

Období komunismu

Komunistický režim v Československu, který byl vytvořen po vzoru Sovětského svazu kolem roku 1948, měl mnoho zvláštností. Komunistický režim disponoval čtyřmi typy represivních složek:
Normální policie, která se nazývala SNB (Sbor národní bezpečnosti), uniformovaná a ozbrojená krátkou zbraní.
Speciální policejní složka nadřazená SNB - nazývaná „Státní bezpečnost“ (StB). Byl to druh tajné policie oblečené do civilu, ozbrojené krátkou zbraní.
V každé továrně a dělnickém závodě existovaly tzv. „Lidové milice“ (LM). Byli to muži zaměstnaní v těchto továrnách, normální civilní pracovníci a někteří z nich dobrovolně sloužili ve složkách LM. Měli speciální šedou uniformu, byli ozbrojení samopaly a měli pravidelná cvičení, a pokud bylo potřeba, museli přerušit práci, převléknout se do uniformy a byli posláni pomáhat policii nebo armádě zasahovat kdekoli bylo potřeba.
Armáda, vojáci na základě všeobecné branné povinnosti.
Nejpozoruhodnější a nejobávanější byla Státní bezpečnost, někdy nazývaná „Tajná policie“. Byla to zvláštní komunistická policie oblečená do civilu a v první řadě určená pro boj proti „vnitřnímu nepříteli“. Tyto policejní jednotky měly absolutní moc, mnoho privilegií a šířily strach a obavy. Jejich největší zbraní bylo pronásledování občanů, kteří zastávali odlišný názor, nebo kteří měli nějaké konexe na Západ. Tento druh policie rozhodoval o všem a měl k tomu k dispozici všechny prostředky. Měla právo poslat do vězení kohokoliv, kdo se jí znelíbil. Účinnou metodou bylo vydírání občanů; mohli zcela zakázat studium na vysokých školách; rozhodovali o zahraničních cestách občanů; získávali občany ke spolupráci; mohli zaranžovat soudní proces či jakýkoli druh odposlechů a sledování za účelem donutit lidi ke spolupráci atd.
Vzhledem k šíření strachu si StB vytvořila úspěšně důmyslnou a hustou síť informátorů, konfidentů, kolaborantů a udavačů. Byl to velmi účinný systém a nikdo nevěděl, kdo na koho donáší policii. Jeden se obával druhého.
Komunistická StB široce potlačovala a zneužívala lidská práva a protože byla na samém vrcholu moci, neexistoval nikdo, kdo by jí v tom mohl zabránit. Byl to „stát ve státě“.
Období demokracie
Po zániku izolace naší země za železnou oponou na podzim 1989, kdy komunistický systém v Československu definitivně padl do propasti historie, nastaly dvě věci: rozdělení Československa na dva nezávislé státy (1993) a co je nejdůležitější ve smyslu této analýzy, v České republice se začali objevovat lidé, aktivisté, kteří našli tajné archívy StB a vyhledali v nich kompromitující svazky. Dali dohromady rozsáhlý seznam mnoha pracovníků StB, informátorů, agentů a udavačů a všech těch, kteří trápili nevinné občany. Tyto tajné svazky poskytly mnoho tisíc jmen.

Česká republika přijala Zákon o svobodě informací (1998), aktivista Petr Cibulka (nepřetržitě pronásledován komunistickou StB) vyvinul obrovské úsilí, aby databázi jmen uveřejnil již v roce 1992. Od té doby, co byly svazky odhaleny, jakákoli zainteresovaná osoba mohla později zajít do knihovny, využít internet, nebo jít a koupit si je. Člověk mohl vyhledat požadované jméno a zkontrolovat zda tato osoba byla registrovaná jako kolaborant nebo konfident StB a podobně.
Vedoucí hlavní ufologické skupiny odhalen
Veřejné otevření Cibulkových seznamů StB způsobilo mnoho překvapení, šokujících a neuvěřitelných zjištění (viz níže) a někdy taky osobních tragédií. Např. když někdo zjistil, že jeho nejlepší přítel nebo člen rodiny o něm poskytoval informace StB.
V České republice existuje několik skupin badatelů zabývajících se zkoumáním otázek souvisejících s jevem UFO. Nejznámější je projekt „Záře“ (Praha) a KPUFO Klub Psychotroniky a UFO (Plzeň) a několik dalších menších skupin, jako např. Ufoklub „Záblesk“.
Mezi hlavní aktivity projektu Záře má patřit soustřeďování celkových údajů a informací týkajících se pozorování UFO a jejich následné vyhodnocování a statistické zpracování. Avšak tento projekt je příliš statický. Nikam se neubírá a nemá žádné spojení se zahraničím. Jejich vyhodnocování je povrchní a někteří z jeho členů jsou skuteční „badatelé od stolu“. Dávají přednost nalézání „přirozených vysvětlení“. Většina z jeho badatelů jsou pochybovači a vedoucí skupiny si pečlivě vybírá skepticky a kriticky smýšlející členy. Exopolitika (www.exopolitika.cz) a kontaktéři různého typu byla jimi rázně odmítnuta jako nesmysly, aniž by téma vůbec studovali. Stalo se něco velmi podivného, začali exopolitiku démonizovat a vytvořili z exopolitiky strašidlo.
Dlouholetí členové projektu Záře nikdy neměli důvod hledat jméno vedoucího v Cibulkových seznamech s ohledem na vzájemnou důvěru a vzhledem k jeho na první pohled důvěryhodnému charisma, dokonce ani, když vedoucí Záře tvrdil, že pracuje kdesi u policie a nikdo o jeho práci nic nevěděl.
Teprve nedávno, díky vzrůstajícím pochybám některých členů zapojených do exopolitiky a vzhledem k sílícímu odporu většiny (?) členů projektu Záře vůči exopolitice, zvláště od vedoucího samotného, nechali jsme si ověřit jeho minulost v Cibulkových svazcích.
Objev zastánců exopolitiky vedl k hrozivému zjištění, odhalující minulost šéfa ufologické skupiny. Vedoucí nejznámější „ufologické“ skupiny v České republice, byl registrován v seznamech. Jeho specifikace byla: zpravodajský důstojník pracující pro Hlavní správu rozvědky StB. Jeho specializací byla Správa zpravodajské techniky StB (šifrant, zpravodajská technika) (http://www.cibulka.com/cgi-bin/det_os.exe?id=W360532). Podle slov bývalého ministra vnitra Ivana Langra: „množství bývalých pracovníků z komunismu na MV lze počítat na stovky“. Jinými slovy, vedoucí „ufologické“ skupiny v České republice byl a možná i je po celou dobu zpravodajský důstojník tajných služeb, nyní civilní rozvědka ČR. Tento institut se v období po komunismu reformoval na Úřad pro zahraniční styky a informace (UZSI) – slučitelný s demokratickými principy spadající pod ministerstvo vnitra. Dislokovaný útvar UZSI – komunikace a informační technologie, sídlí ve vile na Pavím vrchu, na Smíchově, kde vedoucí projektu Záře pracuje (http://www.uzsi.cz/cz/jak-jsme-usporadani.html). (Vila na Pavím vrchu, na Smíchově, kdysi jedno ze sídel StB, nyní sídlo České civilní rozvědky - komunikace a informační technologie)
Jeho činnost a profesní náplň lze pravděpodobně charakterizovat jako monitorování vzdušného prostoru, sledování skupin s ufologickou či jinou „kontroverzní“ tématikou, vyhodnocování pozorování, která nejsou přístupná veřejnosti a celkové sledování nálad občanů, které se týkají UFO a souvisejících jevů.
Odhalení vedoucího „ufologické“ skupiny v České republice a útoky od členů Záře na zastánce exopolitiky, vedly k okamžitému odchodu čtyř jejích členů. Některým bylo dokonce dáno ultimátum – projekt Záře, nebo jdi!
Odhaleno bylo však více věcí. Vyšlo najevo, že vedoucí „ufologické“ skupiny zorganizoval utajenou, malou elitní skupinu vklíněnou do projektu Záře. Tato malá skupina měla přístup k důvěrným dokumentům o UFO, k diskrétním informacím a případům a byla pověřena tajným bádáním. Co je nejvíce zarážející, že zbytek členů projektu Záře o tom neměl ani ponětí. Proto se my jako bývalí členové cítíme podvedeni. Nyní také víme, že přinejmenším jeden další „nový“ člen v projektu Záře pochází také z oblasti zpravodajské služby UZSI .
Tyto události iniciovaly založení oficiální skupiny exopolitiky.

Největší podvod v ufologii v České republice
Ve světle nových skutečností je více než zřejmé, že nejznámější „ufologická skupina“ v České republice byla infiltrována zpravodajskými agenty a celý projekt Záře byl/je velmi promyšlený podvod od samého začátku se svou přesnou agendou potlačovat pravdu o UFO.
Odhalený vedoucí projektu Záře se pokusil předstírat, že uniklé citlivé případy UFO, které se dostaly do našich rukou si jednoduše sám vymyslel pro legraci. Jeho tvrzení se zdá být krycím manévrem v klasickém stylu metod zpravodajských agentů. Pravděpodobně hlavním cílem skutečné aktivity projektu Záře v České republice bylo/je:
Desatero bodů, jak svádět z cesty
1. Potlačování a zakrývání informací o UFO – řeší se pouze banální případy
2. Odrazování všech nových zájemců o UFO od nalezení pravdy
3. Upřednostňování velmi skeptického a kritického myšlení
4. Přísné vyhýbání se spolupráci s ufology ze zahraničí (zvláště z USA)
5. Pochybování a vysmívání se většině případů pocházejících ze zahraničí (zvláště USA)
6. Zlehčování badatelů s otevřenou myslí
7. Udržování stávajícího stavu, žádný pokrok se nepožaduje
8. Pochybování o svědcích UFO a bagatelizování případů UFO
9. Manipulace s informacemi
10. Ovlivňování médií

Minulé/současné aktivity projektu Záře byly/jsou kontraproduktivní a jsou namířené na pravidelné zrazování veřejnosti stran reality UFO. Veřejnosti se občas „předhodí“ případ, který se uveřejní a vyřeší tzv. přirozeným vysvětlením, aby se umlčela její zvědavost po UFO. Tato situace v „české ufologii“ připomíná komunistická pravidla, kdy byli všichni ovládáni vládnoucími elitami. Tato situace také naznačuje, že zpravodajská služba v České republice drží záležitosti UFO ve svých rukou. A takzvaně české záznamy o UFO se udržují pečlivě v tajnosti.
Projekt Záře se zjevně nikdy nevěnoval svému základnímu cíli – rozšiřovat pravdivé informace o UFO bez druhotného zájmu.
Ve světle všech těchto skutečností je zřejmé proč vznikla samostatná skupina zabývající exopolitikou, která má v úmyslu zabývat se seriózně touto problematikou, konfrontovat své poznatky s podobnými skupinami v zahraničí a pravdivě informovat veřejnost.
Skutečné zrození „ufologické“ skupiny v České republice
Oficiální verze založení projektu Záře je 27. března 1992. Vznikl údajně jako součást iniciativy bývalé České archeoastronautické asociace. Po útlumu činnosti a rozpadu této organizace projekt Záře pokračoval v této aktivitě samostatně jako skupina, která již nebyla ani asociací ani klubem v pravém slova smyslu. Samotné jméno „projekt Záře“ prý také vznikl v těchto dnech.
Avšak zdá se, že skutečný vznik projektu Záře sahá mnohem dále, než je její „oficiální“ začátek. Vypadá to, že samotný původ projektu Záře je třeba hledat na dvou ministerstvech komunistického Československa, ministerstvu obrany a ministerstvu vnitra.
V této souvislosti je velmi zajímavé, že na konci 80. let, zhruba pět let před tím, než byl údajně založen „ufologický“ projekt Záře, vznikl projekt pod stejným jménem – Záře - na zmíněných ministerstvech. To popisovali dva svědkové, kteří pracovali na vysokých postech Československé armády v období komunismu a kteří jsou nyní v penzi a rozhodli se promluvit. Podle nich byl založen skutečný projekt „Záře“ jako skupina zaměstnanců těchto dvou ministerstev spolu s civilní skupinou amatérů, kteří pozorovali podivné létající objekty na našem území. Těmto civilistům nikdo neřekl pro koho pracují a sami si mysleli, že je to nějaký klub, zatímco armáda a další složky pracovala s informacemi získanými od těchto civilistů.
(V roce 1988 se iniciovalo vytvoření husté sítě civilních spolupracovníků po celé ČSSR, kteří měli být získáváni pro spolupráci. Jejich úkol byl identifikovat vše, co na obloze uvidí a informovat PVOS (Protivzdušná obrana státu). Informátoři měli být nabíráni z řad civilních zájemců o letectví, modelářství a Aerokluby a Svazarm se měly postarat o jejich vyškolení a pod jejich záštitou se měly vydávat příručky k identifikaci. Vše mělo být důsledně maskováno, aby přímá vazba na armádu nebyla zřetelná. Převážná většina členů do projektu zapojených neměla vědět, čemu vlastně slouží. Tento projekt dostal jméno „Záře.“)

Uniklý dokument
Do našich rukou se v roce 2009 dostal zajímavý dopis. Bývalý vojenský důstojník (nezmiňuji jeho jméno) se obrátil v roce 2006 na projekt Záře se svým svědectvím, v němž popisoval událost u příležitosti jeho vojenské služby v 80. letech. Napsal, že byl přítomen při jedné oslavě, kde se vysoce postavený vojenský důstojník (nezmiňuji jeho jméno) opil a vyprávěl, co se mu stalo před několika dny. Tvrdil, že pro něj náhle přiletěla speciální vojenská helikoptéra a tajně ho odvezla do hlavního štábu, aniž by věděl, o co jde. Tam byl seznámen s dokumenty o celosvětovém pozorování UFO. Bylo jim řečeno, že existuje několik mimozemských ras, které monitorují nebo navštěvují zemi. Byly jim ukázány filmy, fotografie a mnoho dalších materiálů týkajících se UFO.
Nejpozoruhodnější je skutečnost, že dopis s výpovědí tohoto vojenského důstojníka se sice dostal do projektu Záře už v roce 2006, avšak neměl spatřit světlo světa. Vedoucí projektu Záře jeho členy o tomto dopisu neinformoval a jednoduše ho před nimi zatajil. Teprve nyní (2009) byl tento dopis předán „supertajné“ vklíněné, malé skupině v projektu Záře, o které jsem psal výše – a to i s přiloženou zpravodajskou analýzou.

Toto lze považovat za přímý důkaz manipulace s informacemi v projektu Záře. Podobně viz: http://www.exopolitika.cz/exopolitika/newscbm_837735/10/ - Galaktické COINTELPRO.

Karel Rašín, Ladislav Zelinka, Dana Rašínová