Setkání badatelů sdružených v rámci republikové koordinace

07. - 09. 03.2003

Je sobota ráno 8.3.2003 – pět hodin padesát pět minut. M. Dubský přijíždí ke mně do Vestce a spolu odjíždíme, směr Jaroměř. Přisedají další dva cestovatelé Z. Marek a J. Černý. Nyní již nám nebrání nic, abychom překonali vzdálenost 230 km a přenesli se do blízkosti obce Žihle, poblíž Žďáru, v oblasti západních Čech. Cesta ubíhá hladce a my plny optimismu hledíme blízké budoucnosti vstříc.

Někteří kolegové z jiných spolků jsou již na místě setkání od pátku odpoledne. Aklimatizovali se a mají již za sebou seznámení s okolím. Dnes po snídani očekávají příjezd dalších účastníků setkání.

My zatím projíždíme Prahou po jížní spojce. K cíli naší cesty se přibližujeme po dálnici z Prahy na Karlovy Vary. Uběhlo několik desítek kilometrů. Přibližujeme se k obci Žďár. Za krátko necháváme vesničku Žihle za sebou a míříme mílovými kroky ke zřícenině hradu Rabštejn.

Nejtěžší úsek cesty, i když ne moc dlouhý, nás teprve čeká. A vzápětí je to tu. Polní cesta, tzv. bezprašná dálnice, je ve srovnání s tím procházka rajskou zahradou. Nechci nikoho odrazovat od návštěvy malebného údolí. Přesto v některých pasážích cestu srovnáváme s tankodromem. Michal se svou mazdou se však i v nejtěžších chvílích dokázal vyrovnat s nástrahami a dovezl nás ke kouzelnému ranči „Horův mlýn“ bez úhony. Ranč je místo našeho 25ti hodinového působení. Program celého setkání směřoval k prohloubení vzájemného poznání, pochopení druhých v rámci jejich činnosti a poznání okolí Rabštejna nad Střelou.

Hlavně pěší výlet do okolí Rabštejna, byl vyčerpávající po všech směrech. L. Šafařík provedl názorné ukázky páce s virgulí. Ukázky se týkaly nalezení podzemních chodeb hradu a energetických zón v okolí.

Z místních informačních materiálů se dozvídáme, že hrad Rabštejn byl založen pravděpodobně Jindřichem z Rabštejna někdy kolem roku 1260.

Později (1319) přešel do majetku vlivného královského úředníka Oldřicha Pluha. Tento zakladatel mocného hradu Pluhů z Rabštejna přestavěl a opevnil hrad a přilehlou ves povýšil na město, kterému udělil některá městská práva. V roce 1338 získal králův a biskupův souhlas k založení fary ke kapli sv. Matouše u hradu. Z poloviny 14. století pochází i právo užívat městského znaku.

Po výkladu spojené s ukázkami z psychotroniky, jsme nastoupili cestu za megalitickými exponáty roztroušenými všude v okolí. Minuli jsme místní klášter a kostel sv. Panny Marie Sedmibolestné. Překonávání velkých okolních nerovností spojené s krátkým výkladem nás zaměstnalo na pět hodin chůze.

Mnozí z nás si přáli a představovali zakřivení prostoru do kruhu. Tím by na začátku cesty vlastně už byli na konci. Nic naplat. Vše se muselo odchodit.

Naše snažení však bylo přece korunováno úspěchem. Poblíž Rabštejna Z. Marek ml. a J. Černý objevili smírčí kříž, na němž byla za vražednou zbraň vytesána dýka. Je v místě kde při plné vegetaci nemůže být viděn.

Po příchodu zpět na ranč se snažil každý dát do kupy po svém a za krátký čas jsme se všichni sešli v jídelně u večeře. Večeři jsme obsolvovali bez zjevných problémů.

Přiblížila se dvacátá hodina, čas na debatu o záhadologických problémech. Jednání zahájil Vladimír Šiška – člen projektu Záře. Následné příspěvky od přítomných měly velice spontánní charakter. Na první pohled bylo patrné – záhady kolem nás přináší velké množství otázek a málo odpovědí. A tak na referáty o různých projektech nezbyl prostor. Program se změnil na večer otázek a odpovědí. I tak bylo mnohdy velice těžké si udržet slovo delší dobu. Čas utíkal velice rychle. Přiblížila se dvacátá třetí hodina a někteří pozvolna opouštěli diskusní kruh. Řešení otázek skončilo odchodem posledních účastníků ve dvacet čtyři hodin na pokoje. I po změně programu toto setkání jistě přineslo mnoho poznání a námětů, jak dál vylepšit programovou strukturu badatelské činnosti každého z nás.

Neděle 9.3.2003

Od osmi do devíti hodin je na ranči Horův mlýn podávána snídaně a tak nezbývalo než včas se této činnosti účastnit.

Vytyčený čas pro společné poznání se kvapem krátí. Ještě několik málo slov, pozdravů a přátelských stisků dlaní. Je deset hodin čtyřicet minut. Všichni se rozcházíme do svých domovů, plni zážitků z právě ukončeného setkání.

Účastníci setkání