Historie


Setkání milovníků záhad – "Společná cesta za poznáním II." Morkovice 2002

Datum Zamyšlení nad dvěma akcemi Jiné články

Fotografie

 
17.-19. 05.2002 V poslední době se konaly dvě akce, které přivedly do kontaktu rozličné záhadologické osobnosti. Byla to přednášková víkendová akce v Morkovicích v květnu a setkání fanoušků vědecké fantastiky v Chotěboři v červenci. Obě akce ukázaly další vnitřní diferenciaci mezi badateli a zájemci o anomální jevy

V poslední době se konaly dvě akce, které přivedly do kontaktu rozličné záhadologické osobnosti. Byla to přednášková víkendová akce v Morkovicích v květnu a setkání fanoušků vědecké fantastiky v Chotěboři v červenci. Obě akce ukázaly další vnitřní diferenciaci mezi badateli a zájemci o anomální jevy. Již první den a večer se účastníci v Morkovicích rozdělili na badatele a příznivce paranormálna, používající hlavu, a na ty druhé. Tato sféra zřejmě zažívá další dělení – důvodem je a bude určitá míra skepse, která je používána v badatelské praxi.

Toto slovo, je-li použito badatelem, je mnohdy vnímáno jako zrada zájmů, a dotyčný je označen div ne jako „sysifovec“. Toto dělení pokračovalo i v Chotěboři. Jako každoročně při setkání scifistů zde probíhá blok přednášek, zaměřených na anomální a záhadné jevy. Organizátoři, ve snaze přilákat zájemce z řad paranormálních jevů, uveřejnili na internetu fikci o tajemném chotěbořském podzemí, které funguje stejně jako v Jihlavě, a o kterém bude vyprávět tajemný badatel za přísného utajení.

Bylo jasné, že jde o trapně vyvedenou reklamu a v průběhu Euroconu si organizátoři neudělali ani minimum práce alespoň s nějakou vtipnou recesí. Letos zde byla úroveň tohoto bloku velmi nízká. Zatímco organizátoři inkasují značné částky od účastníků, získat zde úhradu byť jen cestovného je pro přednášejícího problém. Účast zde proto řada oslovených a dříve působících aktérů pro špatné zkušenosti nepřijala. Převážnou část přednášek proto obsadil jakýsi Dan Newman. Za tímto cizokrajným jménem se však skrýval jistý Daniel Novák z Pardubic. Sféra zájmů tohoto odborníka byla opravdu široká – od numerologie, přes minulé životy, upíry, až po Atlantidu a satanskou hudbu. Zážitek z jeho vystoupení však byl otřesný a sloužící čistě na pobavení účastníků, ačkoli vše jím bylo míněno smrtelně vážně.

„Oblíbenost“ přednášejícího vedla tak daleko, že jakýsi vtipálek vyvěsil na informační tabuli výzvu k založení fan klubu Dana Newmana. Racionálně uvažující posluchač měl i při jiných vystoupeních značně smíšené pocity. Překvapilo, že účinkující v poklidu vyslechli úplné nesmysly, aniž by postřehli, že tématem již není sci-fi tématika. Tak na přednášce o technologiích 3. tisíciletí J. Wojnar nechal kolovat své klíče s magnetem, aby demonstroval, na čem bude v budoucnu založena výroba volné energie. Ze sálu se tak po celou přednášku ozývalo cvakání, jak si účastníci snad posté v životě zkoušeli, jak funguje tento kousek kovu.

Zábava pokračovala i na dalších vystoupeních. I zde hrál prim Dan Novák inteligentními dotazy a činící si podrobné poznámky. Co vlastně obě sféry zájmu dosud spojuje? Zatímco dnešní generace badatelů anomálních a nevyjasněných otázek vzešla z řad nadšenců sci-fi, čtenářů Součka, Nesvadby, Strugackých, Lema a Asimova, a před rokem 1989 tito lidé maskovali své badatelské úsilí zakládáním sci-fi klubů a kroužků, dnešní čtenáři a zájemci o sci-fi jsou již úplně jiná generace. Není vůbec možné předpokládat, ba dokonce je to úplně vyloučené, že by se situace opakovala, že by z dnešních řad scifistů vzešli v budoucnu záhadologičtí badatelé. Obě sféry zájmu se za uplynulých 13 let úplně rozešly. Žádné umělé spojování formou podobných tematických bloků na akcích scifistů tomu nepomůže, ba naopak.- sféra záhadologie je zde trvale diskreditována. To lze ostatně vyčíst i z materiálů na CD pro účastníky.

UFO je prý záležitostí víry, ufolog je bere prý jako fakt, nenajdeme zde ani slovo o badatelském hnutí. To zažívá a bude zažívat dělení. Ačkoli se již dříve oddělil proud tzv. „ufomanů“, kontaktérů a ufomanských sektářů - raeliánců, plejáďanů, meierovců, bendovců aj., ve zbytku, donedávna považovaném za racionální proud badatelského hnutí, to vře. Stěžejní otázkou, která stojí na pořadu dne, je vědecký přístup, přístup k vědě, k výsledkům vědy, a obecně k poznatelnosti světa. Otázkou, ve které se nutně dotkneme termínů jako „kritické myšlení“, ale i problematiky kolem vyhledávání a skladby faktů, tvorby hypotéz, ba i samotné možnosti argumentovat pro a proti vysloveným názorům. Není tajemstvím, že v některých záhadologických kruzích existuje silná averze vůči vědě a poznání vůbec, provázená žlučovitými reakcemi na nepříjemná odhalení vědy. Tyto kruhy kolem sebe shromažďují kamarily těch, kteří na těchto názorech staví vlastní odhalení a přihřávají si svá želízka – jedni o celosvětových spiknutích, druzí o vizích vlastní dokonalosti, třetí vytvářející virtuální realitu vlastních nauk, ve kterých je již všechno jasné a dokázané. Evidentní lži a podvody, nesmysly nejhrubšího ražení se publikují na stránkách záhadologických časopisů. Řada omylů, chyb nebylo vysvětleno, autoři si nedělají s nimi starosti – proč taky. Davy čtenářů zkonzumují všechno – od chronovizoru až po energii z ničeho a překroucené mýty vykládané za oficiální historiografii. Není možné vše svést na komerční zájem vydavatelů a snahy redakcí, nutně zaplnit za několik málo dnů celý časopis. Chybí polemika, chybí rozhodné slovo, ale také i chuť vyslovit rázné argumenty na svéráznou pseudoodbornou terminologii. Je pravda, že mnohdy argumenty chybí – vždyť kdo by chtěl a měl chuť i čas ověřovat a prověřovat množství materiálů, hodnověrnosti zdrojů, kompetentnosti autorů? Praví odborníci v těchto tématech to nebudou. Ty již dávno odradily hloupé a naivní fantasmagorie, dostávající stále a stále prostor a vůči kterým racionálně zaměření badatelé neuměli (nebo nechtěli?) včas vystoupit a smést je ze stolu. Ovšem bude to nutné, neboť současný stav je neudržitelný. Umět si přiznat i své dřívější omyly, nebát se vejít do konfrontací. Výbavou bude nutně zvýšená míra skepse a kritického přístupu ke všemu, co tato oblast produkuje. A také i nutnost hlasitě a upřímně říci, kde je pravda.

 01, 02    
Zdroj L. Šafařík, T. Petráň