Středoevropská
pyramida (2001)
Po loňském nezdaru při hledání rakouských megalitických památek, jsem se rozhodl vypravit se do tajemného a pověstmi opředeného kraje Mystisches Waldviertel v severním Rakousku znovu. Tentokrát s přítelem Jirkou, postiženým stejně jako já zájmem a všechno záhadné a dosud nevysvětlené, a vybaveni kvalitní mapou.
Situace se od loňska radikálně změnila. Na silnici č.38 z Zvettlu do Groß Gerungs nás ukazatel odbočky na Ober-Neustift již předem upozorňoval, že se blížíme k pozoruhodnému místu.
|
Nechali
jsme se vést bílými směrovkami a asi po 2 km zastavili na upraveném
parkovišti u malého rybníčku a vyrazili po cestě do lesa. První nás upoutala
skalka se zřejmě runovým nápisem |
A pak už jsme jen stoupali do kopce na jehož vrcholu stojí pyramida!!! Skutečná, nefalšovaná pyramida. Nic podobného se nikde ve střední Evropě nevyskytuje!
Na první pohled zaujme zvláštním tvarem. Její čtyři kruhová patra připomínají ze všeho nejvíce obří čtyřposchoďový dort. Právě logo této neobvyklé stavby nejdete i na výše zmíněných bílých směrovkách. Průměr spodního „korpusu“ je 17m, průměr horního 7,2 m, celková výška stavby přibližně 7 m a výška jednotlivých stupňů cca 1,8 m. |
|
Celá pyramida je postavena bez pojiva z malých kamenů nejspíše místního původu. Transport a umístění žádného z nich nepředstavuje problém, ale vzhledem k tomu, že pyramida má objem téměř 900 m3, činí celková hmotnost použitého materiálu přibližně 2 000 tun. A to už je skutečně slušná porce. Označení „megalitická“ si stavba plně zaslouží. Tolik strohá čísla. |
Ještě v roce 2000 se zde místo pyramidy vršila jen
nevzhledná kupa kamení s rozpadlými
stupni, kterými prorůstala bujná vegetace. Ukazatele tu nebyly žádné a o
pyramidě věděl jen málokdo. Právě v
posledním roce minulého století se rakouským a německým památkářům podařilo
pyramidu zrekonstruovat. Do té doby volně přístupná troska se změnila v
chráněnou památku obehnanou nevysokým
ale důkladným plotem. Pro návštěvníky byly zřízeny informační tabule a chráněná stanoviště pro pozorování a
fotografování. Proběhl rovněž základní výzkum, a to jak archeologický tak
psychotronický. |
|
Archeologové zatím stojí před záhadnou stavbou dosti bezradně. Nevíme kdo a kdy pyramidu vybudoval ani proč vynaložil jistě nemalé úsilí na takovou stavbu. Podle údajů, které se mi podařilo získat z dostupných informací, je stáří pyramidy odhadováno na 2000 let, ale bohužel nevíme na základě čeho byl takový údaj stanoven. |
Vzhledem k tomu, že se jedná o kamennou stavbu, která navíc svým významem zřejmě daleko překonala dobu svých stavitelů a mohla být využívána dlouho po svém vzniku, je dnes každý údaj o stáří jen pouhou spekulací. Líbila by se mi představa pyramidy jako shromaždiště, kde při kmenových slavnostech odpovídalo postavení jednotlivce na určitém stupni pyramidy jeho místu na společenském žebříčku kmene. Vyšší či nižší postavení než ti na sousedních stupních a rovnocenné (kruhové) postavení s lidmi na stupni stejném. Má to ovšem jeden háček. Jak by se ctihodní stařešinové škrábali na třetí či čtvrtý stupeň a zase zpět? Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že to zejména za vlhka není žádá legrace. Provedená rekonstrukce bohužel zcela znemožnila zjistit, zda tu náhodou nebyly např. nějaké mezistupně, které by výstup usnadňovaly a tím pádem se taková teorie mění v pouhý dohad.
|
Psychotronický průzkum provedený panem Aloisem Melberem přinesl velmi zajímavé výsledky. Pan Melber zaměřil dvě pozitivně působící energetické linie. První míří přibližně z JV na SZ a je na ní umístěno jedno z pozorovacích míst, které je určeno také k relaxaci a načerpání energie. Druhá linie je kolmá k první a protíná ji přímo pod středem pyramidy. Celá stavba by tak mohla fungovat jako jakýsi přenašeč energie, třeba právě při zmíněných shromážděních. Nejsem bohužel obdařen citlivostí na tyto energetické linie, takže nemohu posoudit věrohodnost psychotronických zjištění. |
Přestoupil jsem dokonce zákaz vstupu a vyšplhal na vrchol pyramidy, přímo nad protínající se linie. Rozhodně jsem se v té chvíli cítil velmi dobře, ovšem těžko říci zda to způsobila pozitivní energie nebo jen prosté nadšení z úspěchu. V každém případě doporučuji návštěvu tohoto místa nejen milovníkům záhad, ale i „obyčejným“ turistům. Je to zážitek který rozhodně stojí za to a pokud se vám při tom podaří načerpat i nějakou tu pozitivní energii, bude to ona pověstná třešnička na dortu.
Co dodat závěrem? Nevíme kdo a kdy si tu dal tu
obrovskou spoustu práce aby nanosil tuny kamene na vrchol kopce a vystavěl tady
pyramidu, tedy něco co, co nemá v těchto končinách obdoby. Nemáme ani ponětí
proč to udělal a proč právě na tomhle kopci, proč postavil zrovna čtyři patra a
proč právě ve tvaru kruhu. Těch „proč“ by se nepochybně našlo ještě mnohem
více. Jisté je jen jedno. Stavitelé této jedinečné stavby určitě své velmi
pádné důvody měli. A hlavní otázka zní:
„Dokážeme je dnes alespoň
poodhalit?“
Domnívám se, že se zde otevírají široké možnosti
uplatnění i pro naše badatele. Neškodilo by pokusit se navázat kontakt s
milovníky záhad v Rakousku. Celé území doslova volá po podrobnějším průzkumu a
vzhledem k blízkosti hranic nelze vyloučit, že podobné památky byly nebo možná
ještě jsou i na našem území. |
Jiří Novák, Tomáš Petráň
Následující expedice: Středoevropská pyramida (2023)
Předchozí expedice: Jak (ne) najít megality (Rakousko 2000)
Informace o některých webových stránkách: http://www.waldviertel.or.at, http://www.gerungs.at,http://www.zwettl.at