Zpráva o působení a dalším směřování Klubu psychotroniky a UFO, o.s. (2011)

Vývoj záhadologie v ČR a perspektivy jejího rozvoje

Abychom pochopili vývoj záhadologie v ČR, je nutné si stanovit její základní etapy a najít jejich charakteristické znaky a snažit se postihnout faktory, které vedou k jejich změnám

Etapy

1) do roku 1989

Skutečně masový zájem o záhady všeobecně způsobily faktory vnější i vnitřní povahy.

Vnější:

• Rozvoj kosmonautiky

• Vznik prvních „záhadologických“ zejména archeoastronautických knih (Daniken, Agrest, aj.)

Vnitřní :

• Období let 1968 – 69 umožnilo vstup těchto informací i k nám (první knihy – překlad „Vzpomínek“ od L.Součka a „Záhady létajících talířů“ od V. Patrovského a řady novinových článků

• Na toto téma tak začali psát i další autoři, docházelo k přebírání informací ze zahraničí, hlavně ze sovětského tisku (MUDr. Souček, doc. Petrtýl, velvyslanec v Kostarice Fr. Toth…)

Co z toho vyplývá ?

• Prvními a jedinými záhadologickými autory byli v podstatě vysokoškolsky vzdělaní odborníci, kteří měli možnost publikovat

• Díky jejich knihám a článkům se začala tvořit početná komunita příznivců této oblasti – ale nijak neorganizovaná

• Určitou možnost organizace představovaly až v 80.letech vznikající sci-fi kroužky a kluby.

• Ale i tak možnost jejich realizace byla pouze pasivní – četba a výměna knih.

• Ostatní aktivity – v podstatě ilegální – dovoz a překlady knih ze zahraničí, jejich překlady a šíření samizdatů – v podstatě to ovlivnilo jen pár jednotlivců v okolí těchto osob, a knihy byly různé, i podřadné kvality

2) Po roce 1989

Vznikla možnost nejen příjmu nových informací, ale i možnost organizování se příznivců záhadologie

2.1) Do roku 1993

• Vznik masové organizace, sdružující všechny zájemce o anomální jevy (ČsAAA)

• Zdrojů bylo málo (knihy, články, vznik prvních časopisů)

• Přednáškové, veřejné akce byly masově navštěvovány

• Začaly se však diferencovat jednotlivé zájmy a odstředivé tendence

• Dostaly se do konfliktu počáteční nadšení ke společné organizaci se soukromými zájmy jednotlivců

• Rozpad ČsAAA a konstituování různých názorových směrů a jejich organizační základny

2.2) 1993 – 1999

• Postupné utváření jednotlivých záhadologických směrů a jejich zájmových spolků

• Vystoupení nových osobnosti a autorů

• Vznik nových časopisů a množství knih na trhu

• vznik i klubových občasníků a samizdatů

• objevy a bádání v řadě oblastí, do kterých se zapojily stovky osob, kolem různých spolků a hlavně časopisů

• V podstatě položeny základy všech záhadologických oborů, soustředěny základní poznatky ve všech oblastech

2.3) 2000 – 2009

• Širší používání internetu

• zhoršující se ekonomické podmínky limitují volnočasové aktivity

• konec velkých objevů, opakování starých témat, i vyřešených

• začíná krize tištěných časopisů, zánik některých, ostatní jen doplněk reklamy

• publikování na internetu otevřelo možnosti novým autorům a zájemcům o záhadologii

• těchto nových osobností je větší množství, jejich publikování nic nebrání

• rozšíření těchto možností vedlo k nebývalému snížení úrovně – po stránce obsahové i formální

• Některé spolky fungují pouze virtuálně, kolem web stránek

• Začíná averze „nových“ vůči „starým“

2.4) Od roku 2010

• Otevřené konflikty získávají institucionální základnu

• hospodářská krize – negativně ovlivňuje konkrétní badatelskou činnost – cesty, vlastní aktivity

• obsah a vydání knih určují vydavatelé

• ceny knih způsobily, že jsou badateli i veřejností na pokraji zájmu

• opakování starých témat pokračuje, křísí se i podvodná témata a autoři i v mezinárodním měřítku, což se oklikou dostává do ČR

• nesmysly ze zahraničí jsou považovány za něco nového

• naděje na vznik nových knih a časopisů je marná

• kritické a vysvětlující pozice nemají šanci vyjít

• na obsah záhadologických časopisů nemají badatelé ani ten nejmenší vliv

• Dochází k podivné směsici sci-fi a záhadologie

Nové spolky. Co je pro ně charakteristické?

• Záhadologie pro ně není hlavní volnočasovou aktivitou

• Fungují pouze virtuálně, brání se klasickým vazbám, kázni

• Začínají s velkým nadšením a ohlasem, ale brzy jim dochází dech (pohyb „členů“, strnulost v činnosti, zánik, atd.)

Politický aktivismus

• Záhadologie je také spjatá se společensko-politickým aktivismem.

• Po roce 1989 záhadologie spojena s liberalismem a demokracií, hledáním a tolerancí, které jsou spíše v pozadí, jako základ činnosti

• Od 2000 začíná politický aktivismus přímo srůstat se záhadologií. Řešení záhad se spojuje s řešením záhad v politice, s oblibou konspiračních teorií

• 2010 – ústup od demokracie, obliba rychlých a jednoduchých řešení, bez hledání a možností předkládat škálu názorů, ale lpění na prvním „alternativním“ názoru, odpor vůči jiným názorům, zhrubnutí a agresivnost diskusí

Východiska pro novou etapu

Sledovat stejný vývoj v okolních státech

Situace v ČR jako první předjímá to, co přijde do ostatních východoevropských zemí (Polsko, Pobaltí, RF, atd.)

• Slovensko – nikdy nebyla vůle k jakékoliv domluvě o spolupráci, což vedlo k současné úplné atomizaci badatelského hnutí. Spolky neexistují, jen virtuálně kolem webů, spravovaných jednotlivci. Racionální proud nemá svou institucionální základnu.

• Polsko – vedení záhadologických spolků jsou novináři. Z toho vyplývá jejich averze vůči sobě, nespolupráce, otevřené nepřátelství. Hlavní je publikování, bádání a diskuse je podružná, ne-li žádná

• RF – v badatelských spolcích jsou i vědci, kosmonauti apod. Témata záhadologie jsou diskutována a zpracovávána i na VŠ.

Od roku 2010

• Internet se stává nejdostupnějším zdrojem informací. Stává se hlavním kolbištěm při střetu různých směrů a idejí.

• Pokles vzdělanosti je v příkrém rozporu se zdánlivým množstvím dostupných informací. Lidé se však nedovedou v tomto množství orientovat a tak podléhají klamům a nesmyslům.

• sociální sítě – zatím nejsou plně doceněny, ale přesto mohou významně zasáhnout do struktur a existencí organizací a spolků

Co z toho vyplývá ?

Vždy jsme naráželi na to, že si někteří lidé mysleli, že budeme potvrzovat, legalizovat jejich vlastní přesvědčení, fantazie, výmysly, nebo i prosté podvody.

• Nutno využít možností, které jsou charakteristické pro internet, tj.

• rychlost a aktuálnost přinášených informací

• důraz na informace ze zahraničí (vyžaduje jazykové znalosti, kontakty se zahraničím…)

• decentralizace v řízení – dát větší prostor regionálním badatelům

• sociální sítě využít pro propagaci idejí i akcí a nábor nových členů

V Praze dne 5.11.2011 (21.4.2012)