Zpráva o stavu Klubu psychotroniky a UFO  

a dalších úkolech (2002)

 

Rok 2002 znamenal pro Klub psychotroniky a UFO naplnění některých dlouhodobých cílů a potvrzení toho, že strategie i taktika jeho rozvoje byla vytýčená správně.

KPU byl od počátku budován jako početná organizace, mající své zástupce ve všech regionech ČR, aby v případě výskytu jakéhokoliv problému mohl být tento řešen se znalostí místních podmínek.

Během již jedenáctiletého vývoje KPU a sledování trendů v hnutí, zabývající se anomálními a záhadnými jevy si KPU vybral roli banky informací, sloužící svým rozvojem jak svým členům, tak i širší badatelské veřejnosti.

Centrum KPU v roce 2002 uvedlo na veřejnost dlouho připravované projekty

Vedle toho jsme zahájili vytváření specializovaných stránek – průřezů problematiky k určitým úzce zaměřeným otázkám:

Před uvedením je:

Dále jsou rozpracované projekty

V současné době není ani tak problém badatelskou činnost provádět, jako již zjištěné a soustředěné údaje zpracovat. A zároveň je potřebné si stanovit takový badatelský úkol a směr, který by vedl k nějakému konkrétnímu a hmatatelnému výsledku. 

Stále přetrvává úkol k uvedení následujících databází

V oblasti psychotroniky plánujeme aktivizaci všech zájemců o tuto problematiku a vytvoření společného badatelského programu a nové sekce. K tomu se otevírá možnost symbiózy se Sdružením badatelů v psychotronice a společné vydávání samizdatu „Cesty psychotroniky“.

Je pochopitelné, že v případech, kdy jde o výsledky badatelské činnosti KPU, jsou tyto dostupné pouze našim členům. Tak je tomu i v případě přístupu k internímu serveru, který je již rok v nepřetržitém provozu. 

Soustředěním informací na internetu nesmí být omezeni členové, kteří tento přístup zatím nemají. Každý může požádat o výpisy problémů, článků z internetu, o kterýkoli materiál z archivu k zadanému problému, i o CD s našimi stránkami.

Je také možné z okresních internetových stránek vytvořit malé sešity zajímavostí, které je možné využít i pro prezentaci našich poboček na veřejnosti.

Naším záměrem je soustředit informace k rozličným badatelským otázkám, sledovat vývoj a mít přehled o stavu bádání, aby nově příchozí badatelé mohli navázat na vykonanou práci a nemuseli procházet stejnou cestu znovu.

Vedle úkolů, které máme před sebou, musíme naplnit i individuální potřeby svých členů, jejichž zájmy jsou pro organizaci prvořadé. Jsme rádi, když každý z našich členů udělá pro společnou věc byť jen malý krůček, který mu dovoluje složitá situace, daná společenskými podmínkami, rodinnými i profesními povinnostmi. Řady nových členů k nám přichází s různými představami, vzděláním, ale i vlastními, mnohdy velmi zkreslenými představami o naší činnosti.

Každý člen musí v naší organizaci najít nejen společnou atmosféru a kolektiv podobně smýšlejících kolegů a přátel, ale i místo pro své zájmy a seberealizaci. Podíl na vytváření různých projektů, jejichž seznam zde uvádíme a není ani zdaleka konečný, vedle průzkumů a mapování záhad svého okresu, může být způsobem, jak zapojit stovky individuálních členů do badatelské činnosti, jak i nově příchozím členům okamžitě nabídnout sféru činnosti, která by vyhovovala různému osobnímu i badatelskému zaměření členů.

Také ke každému programu je nutné organizační propojení zainteresovaných členů všemi dostupnými prostředky. Neplodné schůzování již není účelné v dobách nového století, přesto se ukazuje, že naplnění úkolů velmi napomáhá, pokud se spolupracovníci osobně znají. Budeme proto organizovat jak setkání členů jednotlivých okresů, tak i spolupracovníků na tématických úkolech. 

Vedle regionálních poboček máme své členy i v zahraničí. Jejich úkolem bude prezentovat své zájmy a soustřeďovat kolem sebe krajany – zájemce o anomální jevy. K tomu již jsou připraveny ke spuštění internetové stránky jednotlivých zemí, kde naši členové působí.

 Spolupráce s dalšími organizacemi

V průběhu roku 2002 KPU podal návrh na způsob komunikace a rovnoprávné spolupráce všech záhadologických spolků. Ty však byly odmítnuty, což pro KPU znamená další budování a posilování vlastní organizace. Návrh na společné působení však spíše odkryl rozpory mezi spolky, a ukázal pravé vztahy ke KPU, dosud dovedně skrývané.

Vztahy s projektem Záře byly po mnoha letech normalizovány. Probíhá výměna údajů k případům UFO, a společné konzultace k dalším otázkám. Společný postup probíhá při vytvoření stránek věnovaných únosům do UFO, i při vytvoření dvou verzí rukověti pro badatele UFO.

S Badatelským centrem Statenice (BCS) probíhá výměna údajů a konzultace k různým otázkám, společně provozujeme stránky o podivných útvarech na fotografiích.

S kluby Luna, Gnóm a Fantastic Fact Club (FFC) byly navázány prvotní kontakty a KPU je připravena k jakékoliv smysluplné spolupráci s nimi.

S klubem Záblesk byly vztahy přerušeny poté, co se projevilo podezírání KPU z nečestných úmyslů při podání návrhu na spolupráci spolků. V dalším období následovaly i mediální útoky na KPU. Z těchto důvodů zatím nejsou dohodnuty otázky ani způsoby další spolupráce.

S Českou psychoenergetickou společností probíhá výměna materiálů a vedení byly zaslány naše návrhy na společný postup v řadě otázek.

Se Sdružením badatelů v psychotronice plánujeme vytvořit společný badatelský program zaměřený na psychotroniku.

Musíme také systematicky řešit korespondenci se zahraničními badatelskými organizacemi a osobnostmi, která byla dosud sporadická. Problém je, zda zahraniční organizace mají zájem na výměně informací a mají co nabídnout, kromě svých tiskovin a materiálů. Také záleží na tom, jaké badatelské problémy bude nutné konzultovat, neboť platí, že kdo se neumí správně zeptat, nedozví se nic. Vyzýváme členy, kteří by se tímto chtěli zabývat, aby kontaktovali výbor.

Kontakty se zahraničím urychlí i překlady našich internetových stránek a materiálů na nich. Kdo by mohl pomoci, napište výboru.

 Úkoly do následujícího období

 Budování naší organizace vedle informační banky a služeb musí zahrnovat další početní růst i výchovu a posilování schopností stávajících členů.

Není možné organizaci budovat shora jakýmikoli „hurá-akcemi“. K posílení organizace musí všichni členové zdola pozitivně přispět propagací při získání nových členů, nikoli ovšem plošně, ale s rozmyslem a důrazem na znalost, zájmy a možnosti nově příchozích, a to zejména ze svého bezprostředního okolí. Tak vytvářet kolem sebe kroužky a zárodky nových klubů.

Z naší činnosti nebude nikdy plynout finanční prospěch, ani sláva, natož moc. Vše děláme pro vlastní sebezdokonalení, pro radost a potěšení sobě i druhých. Podle toho musíme přistupovat ke každé otázce – od organizační až po naplnění všech obsahových cílů naší organizace.

  Výbor KPU

Informační bulletin č. 1, roč. 2003

Návrh na způsob komunikace a rovnoprávné spolupráce všech záhadologických spolků

Navrhované zásady spolupráce vychází z několika základních prvků, jak se utvořily v průběhu času a vyústily do současné situace:

- během uplynulých let vznikla řada spolků s celostátní i regionální působností, s aspiracemi na pokrytí působnosti v některých oblastech v regionálním i celostátním měřítku
- během minulých let mezi spolky panovala nedůvěra, ztráta komunikace nebo i otevřené nepřátelství, které vycházely z těchto problémů
• nebyla vyřešena otázka "Komu patří záhada?" (- Tomu kdo ji objeví? Kdo dříve ? Tomu, kdo ji má v okruhu působnosti ? Tomu, kdo jí řeší ? Umí jí řešit ? atd., apod.)
• jak řešit případ (u svědků se střídaly delegace badatelů se stejnými otázkami)
• jak řešit spolupráci členů různých spolků, pokud operují v jedné oblasti (vystupovali proti sobě aniž je cokoli dělilo, atd.)
• jak zajistit výměnu zjištěných údajů (docházelo k trapnému utajování, atd.)
• jak se domluvit na prezentaci výsledků. (v jaké fázi vše publikovat, kdo a jak má právo publikovat, či jinak nakládat s výsledky, atd.).
• kdo odpovídá za chod spolku (kdo je skutečný zástupce a nebo kdo se za něj jen vydává a přitom jej poškozuje?)

Současný stav

- všechny spolky prohlašují, že chtějí spolupracovat s ostatními
- dosavadní spolupráce spolků, jakkoli se zdá bezproblémová, je nesystémová a jsou v ní mezery.
- neřešení těchto mezer a zachování všeho na náhodných stycích badatelů neodpovídá výši úkolů, které sledování anomálních jevů v celostátním měřítku vyžaduje.

Navrhované zásady řeší tyto otázky komplexně a vytváří jednotný systém, který

- přistupuje k jednotlivým spolkům jako k rovnoprávným subjektům
- neptá se po jejich síle, početnosti čl. základny apod.
- neptá se po tom, zda spolky existují právně či nikoli
- zajišťuje práva spolků po všech stránkách v každé fázi badatelské činnosti
- zajišťuje i práva spolku - objevitele případu

Navrhované zásady nejen že mají být závaznými normami chování a jednání, ale poskytují i pravidla či návod, jak postupovat v kontaktech s druhými spolky.

Komplex zásad vychází ze 2 rovin existence spolků v ČR :

1) zájem - tj. obsahové zaměření spolku (viz. Tab. č. 2)
2) teritoriální působnost, akční dosah (viz Tab. č. 3)

ad. 1) obsahové zaměření spolku představuje soubor zájmových oblastí, které spolek řeší a jsou dány také zájmem jeho členů. Zájem na té které oblasti dává ostatním základní představu o druhém spolku, jeho zaměření. Dosah tohoto zájmu může být různý - pokrytí zájmu může být regionální i celostátní, bez ohledu na teritoriální působnost spolků - i regionální spolek může řešit celostátní otázky

ad. 2) teritoriální působnost - dává základní představu, kde daný spolek má své členy a může je tak využít k řešení badatelské práci přímo v terénu. Dělení působnosti vychází z okresního rozdělení teritoria ČR. Návrh vychází z toho, že okres je základní správní jednotka, daná historickým aj. vývojem, s určitým přírodními podmínkami, ale i dopravní obslužností.

Naplnění těchto dvou rovin zajišťuje tak základní propojení všech existujících spolků, aniž by se potlačovala jejich individualita, specifické přístupy k řešení problémů, apod.

Navrhované zásady:

1) koordinace a propojení spolků bude probíhat na úrovni dohodnutých osob, představitelů vedení těchto spolků a jejich zástupců (dále jen "koordinátoři").
2) řeší-li spolek případ, který spadá do okruhu zájmů nebo teritoriální působnosti druhého spolku nebo spolků, koordinátor spolku uvědomuje koordinátory těchto spolků.
3) pokud v daném okrese působí více spolků se stejným zájmem, koordinátoři těchto spolků zajistí, aby v průzkumech a bádání postupovali jejich členové společně, a ve vzájemné dohodě
4) o zjištěných údajích se zpětně informuje koordinátor toho spolku, který inicioval průzkum
5) spolky, které se podílely na řešení nějaké otázky, se dohodnou o zpracování informací a jejich využití
6) všechny spolky spolupracující na řešení případu mají stejná, rovná práva. Není je možné přehlasovat.

Vysvětlení k jednotlivým bodům a praktická realizace

Zásada č. 1)

Koordinátora a jeho zástupce si vybírá spolek sám ze svého středu. Měli by mít vazbu na vedení spolku, všestranně dostupní několika způsoby (e-mail, tel. pevný, mobil.)
Jejich stanovení je z důvodu zamezení možnosti, kdy se za „spolek“ označí renegát, či podvodná osoba a komunikuje tak jménem spolku, aniž by o tom tento spolek věděl.
Koordinátoři by se měli vzájemně osobně znát.
Pokud dojde ke změně koordinátora, nebo k jeho delší nepřítomnosti, oznamuje to vedení spolku ostatním koordinátorům.
Aby nedocházelo ke ztrátě údajů a kontakty fungovaly, koordinátor vždy uvědomuje oba koordinátory osloveného spolku.

Zásada č. 2) 3) 4)

Okres je optimální plocha pro působnost badatelského spolku, klubu.
Působnost v okrese je: min. 1 člen spolku / okres.

Pokud se spolek A dozvěděl o jakémkoli případu, koordinátor tohoto spolku postupuje následovně :
- použije tabulku č. 2, ze které vyčte, který spolek sleduje danou oblast celostátně (D-UFO, D-CC) * (tj. v případě UFO informuje Záři a KPUFO, v případě CC – KPUFO a Záblesk) a informuje koordinátory těchto spolků o tomto případu
- z tabulky č. 3 vyčte, který spolek nebo spolky v daném teritoriu působí

Je několik možností:
• spolek (původce) působí v okrese, kde vznikl případ, sám a může jej prozkoumat vlastními silami – žádný další problém
• spolek (původce) působí v okrese, kde vznikl případ, sám a z nějakých důvodů jej nemůže prozkoumat – požádá okolní spolky (jejich koordinátory) o pomoc
• spolek (původce) působí v okrese, kde vznikl případ, s dalšími spolky – oznamuje to koordinátorům těchto spolků. Prostřednictvím koordinátorů se spolky dohodnou na postupu řešení případu.
• spolek (původce) nepůsobí v okrese, kde vznikl případ. Nikdo mu nebrání, aby případ řešil. Oznamuje to ale koordinátorům spolků, které tam působí a postupuje s nimi při řešení ve vzájemné dohodě.
• spolek (původce) nepůsobí v okrese, kde vznikl případ a nebude ho řešit. Oznamuje to koordinátorům spolků, které tam působí. Řešitelé pak informují původce (koordinátora spolku) o výsledcích.

- pokud jde o případ, jehož charakter si bude vyžadovat další řešení, (neobvyklost apod.) z tabulky č. 2 vyčte, jaké další spolky se o danou oblast zajímají po obsahové stránce a přizve je k řešení

Zásada č. 5)

Zjištěné údaje si řešitelé vyměňují mezi sebou na základě vzájemné dohody. Společně se dohodnou o všech otázkách – od řešení, výměny údajů až po prezentaci výsledků.
K vytvoření celostátního přehledu či databáze se poskytují základní údaje spolkům uvedeným v tabulce č. 2 (D-UFO, D-CC). O skladbě či struktuře údajů se s těmito spolky dohodnou.

Zásada č. 6)

V případě, že na akci spolupracovalo více spolků, všechny mají v rozhodování o něm stejnou váhu. Je to záruka proti vytvoření bloků jedněch proti druhým, přehlížení zájmů nebo ignorování spolků, které se zúčastnily řešení nějakého případu. V případě takového sporu (2:1, 2:2, atd., stejně jako v případě konfliktů, obvinění z neplnění dohody a absence nápravy) by se měly s podstatou případu seznámit všechny spolky a rozhodnout společně.

Závěr

Je zřejmé, že tyto zásady jsou zobecněnými zkušenostmi a snaží se reagovat na ně tak, aby vyhovovaly běžnému provozu. Z nich také vycházely. Naplnění pravidel se ukáže až v praxi. Pokud zde bude vůle a snaha se dohodnout, pravidla snadno vejdou do běžného chování nás všech.