|
Za všechno může jeden neznámý mnich, snad jménem Fredegar, který někdy mezi roky 640-660 napsal v burgunském klášteře dílo, které je známo pod názvem
"Kroniky tak řečeného Fredegara Scholastika, knihy čtyři." V latinském textu kroniky jsou dvě kapitoly, které se nás dotýkají.
První líčí příchod franckého kupce Sáma ke Slovanům, jež Fredegar nazývá Vinidi, Sámovu pomoc proti avarskému povstání a jeho zvolení za krále. Druhá líčí spor mezi Sámovou a franckou říší a neúspěšné válečné tažení Franků proti Slovanům a jejich drtivou porážku u Wogastisburgu.
Kronikář napsal: "Austrasijci oblehnou pevnost Wogatisburg, kde zůstal největší oddíl statečných Vinidů, a po tři dny s nimi bojují, je tu mečem pobit velký počet lidí z Dagobertova vojska a potom, davše se na útěk, zanechají tam všechny stany i věci, které s sebou měli, a navrátí se do svých sídel."
Kde ale Wogastisburg leží, o tom se v kronice nepíše, a tak se marně hledá už dvě staletí.
Lokalizace Wogastisburgu úzce souvisí s dvěma nevyřešenými otázkami:
Jaký byl územní rozsah Sámovy říše a kudy táhlo vojsko Austrasijců v roce 631/632 podmanit si Slovany? Nalézt místo první známé a velmi významné bitvy v našich dějinách je pro historiky i archeology velmi lákavé. V hledání jim pomáhají jazykovědci, geografové a další odborníci, ale jejich společné úsilí zatím nevedlo k cíli. Najít polohu nejstaršího, písemnými prameny doloženého hradu západních Slovanů by bylo klíčem k řešení základních problémů. Pomohla by určit alespoň část hranic Sámovy říše.
V knize Sámova říše se píše, kde se badatelé domnívají, kde by mohl Wogastisburg být. A to od bavorského Staffelsteinu, Domažlic, Vídně až po Bratislavu.
Byl jsem překvapen, kde se ono slavné místo hledá, a kolik míst je už na kandidátce. A jak si dovoluji nabídnout ještě jedno místo, které by mohlo být vážným kandidátem na Wogastisburg. Ale předem bych ještě rád ocitoval část odstavce z oné knihy:
"Vidina objevení Wogastisburgu láká pochopitelně i laiky. Ti, rozčarováni postupem "pomalých a opatrných" vědců, řeší problém obvykle radikálně, jednou provždy, a to silou, která je ve vědě opravdu nedostupná - silou fakty nespoutané fantazie."
To kandidátské místo je město Tachov a jeho okolí. Pokusím se objasnit, proč se tak domnívám.
Ve jmenované knize se uvádí několik údajů, které nám francký kronikář zanechal a podle kterých badatelé hledají a jichž se i já budu držet
a) Vlastní jméno místa, kde se bitva odehrála - Wogastisburg.
b) Slovo, které místo bitvy charakterizuje a které, jak víme, může v jeho latině označovat jakékoli trvale opevněné místo -
castrum.
c) Wogastisburg ležel na slovanském území, a to v cestě postupu austrasijského proudu.
ad a) V počátcích hledání Wogatisburgu převažoval jazykovědný výklad a z názvu se odvozovala i poloha hradu. Z toho se prosadilo několik výkladů, které na Tachov mohou sedět "hrad u lesa", či "záhvozdní hrad". Pořádné lesy na západ od Tachova jsou ještě i nyní. Další výklad, který vycházel ze slovního základu, je "osada kupců". Přes Tachov vedla ve středověku tzv. Zlatá cesta, a tak zde osada kupců také mohla být již dříve.
ad b) Ve jmenované knize v kapitole "Pravděpodobný vzhled hradu" je popsáno několik možností, jak hrad vypadal.
"Někdy se Wogatisburg spojuje i s jiným rozšířeným typem slovanských hradišť, s hradišti blatnými. Ta ke své ochraně využívala bažinatý terén a slepá ramena řek."
Hrad Tachov - který v roce 1126 nechal přestavět kníže Soběslav, stojí na takovém místě. Možná, že už na tom místě v 7. století nějaký hrad stál. Ale to nejdůležitější - něco prozrazuje již samo slovo "castrum ", kterým kronikář Wogastisburg charakterizoval. To mohlo ve Fredegarově latině, bylo-li jako v našem případě použito v jednotném čísle, označovat rozsáhlé spektrum opevněných míst, ať již šlo o hradbou chráněné město či jednoduché, dřevěné hradiště.
Město Tachov leží u údolí řeky Mže a je obklopen kopci. A právě na nich jsem virgulí narazil na něco velmi zajímavého. Při hledání únikových podzemních chodeb z tachovského hradu mi virgule ukázala záhadné podzemní tvary, se kterými jsem si nevěděl rady. Až v časopise Speleo 7 jsem našel vysvětlení. Tam se v článku
"Historické podzemí - průvodce důležitými termíny" vysvětluje, co jsou katakomby.
Několik katakomb jsem si zakreslil a zjistil jsem, že z několika vrcholů kopců, na kterých mi virgule potvrdila hradiště, vedou do těchto katakomb chodby. K vybudování rozsáhlého podzemí bylo jistě třeba velké množství lidí a času. A tak Tachov se svými okolními hradišti a pevnůstkami mohl být v době Sámovy říše důkladnou pevností na "obchodní cestě".
ad c) Přechodů přes západní hranici i dříve bylo velice málo. Jedním z nich je právě Tachov, který leží v cestě postupu tehdejšího austrasijského proudu. V knize "Hádanky naší minulosti" je archeologická mapka osídlení v 8.
a 9. století. Tam na prostoru tzv. Tachovské brázdy, kde se nalézá i Tachov, je napsáno "neosídleno". Možná je to tím, že předměty, které se nalezly na jiném území v mohylách nebo v mělkých hrobech, se zde ještě ukrývají v katakombách.
Nejsem archeolog ani badatel, ale rád hledám. Může to být třeba hledání vodovodního potrubí nebo vražedné zbraně. Nyní je to Wogastisburg. A tak jsem se vyloupnul jako další laik, který silou nespoutané fantazie nabízí dalšího kandidáta na Wogastisburg - město Tachov s okolím.
František Soukup,
Klub hledačů pokladů, Tachov |
