Záhadný otisk
|
Dne 22.3.1996 se v půl sedmé probudila
paní V. D. se svým manželem. Ihned si uvědomili, že
zaspali - každý den oba vstávají o půl páté. První
pohled z manželských postelí padl na křeslo naproti,
na kterém byly položeny malé podhlavníky, polštářky,
přikryté vlněnou pokrývkou.
|
|
Na pokrývce byly zřetelně
obtisklé dvě ruce - obrovské dlaně dospělého,
statného člověka se široce roztaženými
prsty. Večer si nález prohlédli a
vyfotografovali členové KPU a vyslechli oba manžele.
|
|
Dozvěděli
se, že vše probíhalo normálně - jen muž, který se
z důvodu zdravotních potíží často v noci budí a
chodí na toaletu, tuto noc se vzbudil jen jednou, a to
ještě krátce po 22. hodině. Velikost rukou neodpovídala
proporcím žádného z obou manželů, nikdo jiný s
nimi nebydlí. Manželovi navíc chyběl jeden prst. Členové
KPU tedy zkoušeli na okraji pokrývky vytvořit podobný
otisk - vtlačováním, za pomoci mokrých rukou, ale
marně. V místě otisku však nebylo pod pokrývkou nic,
o co by se mohl případný původce opřít - na mnoha místech
byla pokrývka několik centimetrů nad polštářky. V
ložnici i ostatních místnostech se nacházelo mnoho
obrazů - originální krajiny a zátiší, pocházející
od ženina otce, který před lety zemřel. Pozornost však
upoutal malý obrázek na stěně naproti nastavenému křeslu.
Kresba tužkou o velikosti A4 ukazovala polovinu lidského
obličeje s výrazným okem, ve druhé polovině obličeje
stála zvláštně zahalená postava s vlajícími vlasy
a krystalem v rukou. Autorem kresby z roku 1956 byl
Waldemar Matuška, dávný přítel paní D. |
|
S napětím se proto očekávala
neblahá zpráva, která naštěstí nepřišla.
I když tato hypotéza vycházela z podobných případů,
se kterými se členové KPU setkali, pozdější
pátrání označilo za příčinu jevu jiné události,
související s otcem paní D. Pokrývka na křesle
zůstala na radu členů KPU netknutá celý týden. Zbývalo
už jen prověřit poslední názor, snažící
se o přirozené vysvětlení.
|
|
Otisk
rukou vznikl už při výrobě a dosud světlo a stín a
jiné okolnosti zabránily jejich objevení. Po týdnu už
paní D. musela ustlat. Po prvním třepnutí otisk
zmizel. "Přirozené" vysvětlení tedy padlo. Kol. aut. KPU
|
Foto (c) KPU, 1996
|
Z časopisu
ZAZ č. 3, roč.
1996 |