Kámen
je opředen pouze jedinou pověstí, díky jíž získal i svůj název. Podle ní
z tohoto viklanu roku 1413 kázal Jan Hus, když pobýval na nedalekém hradě
Zvěřinci. A jak tento viklan vznikl ?
Původně
jednolité horniny byly rozčleněny při horotvorných pochodech systémem na
sebe kolmých puklin. Podél nich zatékala pod zemský povrch voda a docházelo
tak k hlubokému zvětrávání hornin. Milióny let trvající pochody přestála
jen odolná jádra jednotlivých balvanů, která se postupem času dostala až
na povrch.
|
|
Na detailní modelaci jejich
povrchu se podílely kromě vody i živé organismy - především řasy a lišejníky.
Jejich působením vznikly na povrchu balvanů různé prohloubeniny, které
označujeme jako obětní mísy.
Husova
kazatelna leží v chráněném území a on sám je chráněným přírodním
útvarem. V jeho okolí je možné najít i další zajímavé výtvory, které
lidská fantazie pojmenovala: Zkamenělá
žába, Pecen chleba, Hřib, apod.
|
|
Asi 5 kilometrů jižně od
Petrovic je v borovém lese u Hrazan další shluk žulových kamenů, který
lidé pojmenovali Kněz. l na těchto kamenech nalezneme několik mis s
odtokovými žlábky. |
|
Od Husovy kazatelny směrem západním jsou roztroušeny jsou četné žulové balvany, malé i velké pravé kamenné pole. Z těchto kamenů nejvíce vynikají svou rázovitostí
'Zkamenělý hřib' a 'Čertův kámen'.
|
|
Čertův kámen je podle fantazie zdejšího lidu ve spojitosti s pověstí o čertových
'zášňorcích´ v blízkých Obděnicích. Když čerti - a bylo jich prý mnoho - ze všech stran snášeli Krčínovi zlato, letěl také jeden mladý čert s pytlem plným zlata zdaleka směrem od
Petrovic.
|
|
Protože byl již unaven a jeho síly ochabovaly, upustil své přetěžké břímě na balvan a rozrazil je ve dví. A tak spatřujeme tu kámen, který je od své špičky téměř rovnoměrně jako pilou rozříznutý, jmenuje se
Čertův kámen.
|
|