Když
jsem ji vzal poprvé do ruky, nic zvláštního jsem necítit. Jen chlad obyčejného kamene. Při druhém pokusu mě
však kamenná kulička začala na dlani hřát. Šlo o
sugesci, nebo skutečně o něco mimořádného?
O záhadných "vršanských kuličkách" jsem se dozvěděl od
Miloše Danka, amatérského astronoma a člena mezinárodní
Archeoastronautické společnosti (AAS).
Pracuje na povrchovém dolu Vršany u Mostu. Při těžbě se začaly kuličky objevovat v písku a jílových vrstvách asi
150 metrů pod povrchem. Mají až 10 cm v průměru, polovina povrchu je
rý hovaná. Horníci je občas sebrali jako kuriozitu, ale brzy přišli na to, že
kulička má léčivé účinky. Když ji
nosili v kapse nebo si ji dali na noc pod
polštář, zbavili se bolestí kloubů nebo
hlavy.
Pan Danko začat s kuličkami experimentovat a
navštívil i několik senzibilů. Ti nezávisle na sobě zjistiti,
že kulička se chová jako energetické
čerpadlo, či spíše zesilovač. Nerýhovanou
plochou nasává energii a plochou, kde jsou
rýhy nejzřetelnější, ji několikanásobně
zesílenou vyzařuje. Uvnitř kuličky se však nic tajemného
neskrývá. Žádné složité struktury, žádné dutiny, žádné kanálky. Jen homogenní kámen. Kulička je nemagnetická, nevyzařuje radioaktivní záření.
Zvláštní ale je, že se její
elektrická vodivost mění v závislosti na natočení kuličky vzhledem ke světovým stranám.
Je vůbec možné, aby měl obyčejný kámen tajemné
síly, o kterých nevíme? Geologové řeknou, že ne. Kdo se však
hlouběji zabýval otázkou menhirů a kamenných
megalitických staveb, ten podobnou možnost připouští. Lidé
prastaré megalitické kultury žili v těsném sepětí s přírodou, dobře ji znali a možná dovedli jejích zkušenosti využit
lépe, než se obecně soudí. Dokázaly jejich kameny
léčit? Existují domněnky, že mohly i škodit. Vše prý záviselo na jejich tvaru,
poloze a zapojení do energetického systému kosmických sil Země
proudících pod zemským povrchem v
tzv. dračích žilách. Nejsou "vršanské
kuličky" poztrácené "součástky" systému, jehož
funkci ještě dlouho nebudeme moci
pochopit? |