Ďáblova bible

Kodex gigas, tato obří kniha, obsahující souhrn středověké moudrosti a vzdělanosti, je největší rukopisnou knihou světa. Objevila se v chudém klášteře benediktýnů v Podlažicích na počátku 13. století. Podle legendy vznikla prý tak, že ji za jedinou noc napsal s pomocí ďábla jakýsi mnich, kající se z těžkého hříchu. Kdysi dávno žil v podlažickém klášteře u Chrudimi ve východních Čechách mnich, který se dopustil těžkého zločinu a měl být potrestán zazděním zaživa. Tato vyhlídka ho přiměla k pošetilému pokusu o záchranu. Nabídl, že k odčinění své viny a pro slávu klášterního bratrstva napíše největší knihu, jakou svět viděl a to za jedinou noc. Nikdo ovšem nevěřil, že by to dokázal a mohl tak uklouznout spravedlnosti; i přinesli mu kůže, brka, inkoust a mnich začal při mdlém svitu kahanu psát: opisovat bibli. Psal zoufale, o půlnoci mu však bylo jasné, že to nestihne. Nevida jiného východiska, rozhodl se povolat ku pomoci ďábla. Ten - jako vždy v obdobných případech - se promptně dostavil.

Mnich zaprodal svou duši, dohoda byla rychle stvrzena a pekelník se dal s nechutí (opisovat bibli!), leč svižně do díla. A za svítání tu byla kniha obrovská a nádherná. Mnich k ní přičinil pouze jedno: podobiznu ďábla. Je na stránce 290 a je vysoká skoro půl metru. Udělal to z vděčnosti. Je ušetřen hrozícího trestu. Život se mu však mění v peklo. Nemá ve světě stání. Hnán výčitkami svědomí prchá z místa na místo, až po dlouhém bloudění klesá před sochou Panny Marie, již prosí za spásu své duše. Matka boží vyslyší kajícníka a posílá anděly, aby se dali s ďáblem v zápas. Ti vítězí a vracejí ve snu bezbožníkovi úpis duše. Je nejvyšší čas, neboť mnich právě umírá. Jeho duši, vysvobozenou z hříšného těla, odnášejí andělé do nebe . . .

Jde o velmi velkou knihu. Její dřevěné desky měří 920 * 505 * 22 mm. Obsahují 312 pergamenových fólií, tzn. 624 stran, původně bylo 320 listů, 8 někdo v minulosti vyřízl. K sepsání knihy bylo tedy zapotřebí kůže asi 160 oslů nebo mezků. V knize je latinsky vepsána celá bible, Starý a Nový zákon, Kosmova kronika česká, a řada dalších traktátů a menších spisů, kalendář s nekrology, seznam podlažického bratrstva, zaklínadla a dobové záznamy. Také výzdoba knihy je ojedinělá. Písmo je skutečný krasopis, písař knihy byl i jejím grafikem, písmo zůstává beze změny v celém rozsahu, který však musel vznikat po léta. Není zde poznat únava, nemoci, horko ani chlad, ve kterém musel písař pracovat. Výjimky jsou zde jen na několika stranách. Zdá se tedy, jako by skutečně dílo vzniklo naráz, během jediné noci. Kodex se dostal do rudolfinských sbírek uměleckých děl a kuriozit a po obsazení Prahy švédskými vojsky na konci třicetileté války v roce 1648 byla odvezena do Stockholmu, kde je dodnes.