Z několika velmi starých "písemností", ale i ústně předávaných legend a v neposlední řadě i Bible, se dozvídáme, že v dávné minulosti na naší Zemi existovala i civilizace,
která se uchýlila k životu v podzemních městech. Podle jedné legendy to bylo ze strachu před návratem legendární planety Nibiru, jejíž návrat k Zemi po extrémně elipsoidní
dráze vždy zpustošil život na Zemi. Podle druhé legendy to bylo z důvodu zvyšující se nesnášenlivosti, agresivity a neustálého válčení jiných národů žijících na Zemi.
V každém případě těmto legendám věřili jen skalní zastánci záhad. Ostatní tvrdili, že v dobách "předbiblických" by rozhodně nebylo technicky možné taková
města vybudovat. Ať tak, či onak, donedávna to byly jen nepotvrzené legendy, o nichž bylo možné jen spekulovat.
V Turecku u Derinkyu bylo archeology objeveno podzemní město, kde v mnoha poschodích, sahajících hluboko pod zemský povrch, žilo podle zjištění asi 20.000 obyvatel.
Vzhledem k tomu, že šlo o velmi propracovanou infrastrukturu, je celkem jisté, že se jednalo o trvalé osídlení podzemí, nikoliv nějakou improvizaci. Byly objeveny velké
společenské prostory, celé kompletní bytové jednotky s obývacími pokoji, ložnicemi, a kuchyněmi, dále stáje pro dobytek, vinné sklepy, obchody, dokonce i vodárenské nádrže.
Doposud bylo archeology objeveno 13 poschodí. Jednotlivé obytné i servisní úrovně jsou vzájemně propojeny šachtami. Vchody jsou tvořeny velkými těžkými kulatými
dveřmi, ( na fotografii jsou vidět v levé stěně ) jež se zavíraly a otevíraly pouze zevnitř, a zvenčí je nebylo možné otevřít. V nejhlubších poschodích byly objeveny studny, skladiště zbraní a dokonce i
pohřebiště ! Z těchto úrovní vedly i únikové cesty. Toto město projektovali naprosto dokonalí architekti, protože mysleli i na dokonalou samooběžnou klimatizaci. Doposud
archeologové objevili 52 větracích šachet projektovaných tak, že jimi vzduch samovolně cirkuloval takovým způsobem, že byl průběžně obměňován i v nejspodnějších patrech
a prostorách.
Další stejně dokonalé podzemní město bylo objeveno v tureckém Kaymakli, ovšem nepoměrně větší. Podle rozlohy a vybavení bylo toto město projektováno pro 1.200.000 !!! lidí. Další zajímavostí je podzemní spojení obou uvedených měst, která jsou od sebe vzdálena 9 km. Avšak nejen tato dvě podzemní města jsou vzájemně spojena, ale i dalších 14 podzemních měst, která již archeologové znají. Takové množství obyvatel se ovšem muselo nějak živit, tedy i pěstovat plodiny. Pokud by je však pěstovali na povrchu, veškerá tato podzemní dokonalost by stratila na významu.
Archeologové přesto soudí, že by města mohla pocházet z počátku letopočtu, kdy by se pod zem zavrtali křesťané před pronásledovateli. To ovšem nebude pravdou. Pokud by to byla pravda, především bychom se to dozvěděli z Bible, která je zatím nejdokonalejším historickým dokumentem, jaký známe. Navíc v těchto dobách rozhodně nebyla technologie, kterou by bylo možné takové mamutí komplexy s veškerou infrastrukturou vybudovat. Další ne nepodstatnou skutečností je to, že by se museli živit, jak jsem uvedl výše, i pěstováním plodin, protože i ustájený dobytek musel žrát, a jiná technologie získávání potravin v počátcích letopočtu rozhodně nebyla. V podzemí se plodiny pěstovat nedaly kvůli nepřítomnosti slunečního světla potřebného pro růst. Povrchovým pěstováním plodin by podzemní město v případě trvalého osídlení ztratilo svůj strategický význam, protože v případě zmíněné katastrofy na povrchu by lidstvo bylo bez jídla, a v případě napadení nepřáteli by je stačilo prostě vyhladovět obsazením vstupů.
O tom, že tato města existovala již dříve svědčí písemnosti od starověkého spisovatele Xenofonta, který o těchto městech psal již v roce 401 před naším letopočtem.
Takže tuto teorii archeologů můžeme s klidem opustit. Ať už byl důvod budování těchto obřích podzemních komplexů jakýkoliv, jeho cílem bylo v každém případě
zajistit nezávislost na světě na povrchu. To znamená, že obyvatelé museli mimo vyspělých důlních technologií ovládat i dosud neznámé technologie získávání
potravin jiným způsobem, než pěstováním rostlin. A to na počátku letopočtu křesťané neměli.
I my v dnešní technologiemi prošpikované době máme rozsáhlé podzemní komplexy. Ať už se ale jedná o vojenské, či vládní objekty, jsou závislé na pravidelně obnovovaných
zásobách potravin, počítaných pro pobyt pouhých několika měsíců. To znamená, že ani dnes by nebylo možné trvalé osídlení těchto objektů bez závislosti na světě
na povrchu. Sice se v současnosti rozvíjí možnost pěstování geneticky šlechtěných mořských řas bohatých na minerály a vitamíny, které by bylo možné v takovýchto
podzemních objektech pěstovat, ale prozatím je tento výzkum z počátcích.
Nedlouho poté, co byl před několika lety odtajněn nový typ radaru schopného nahlížet hluboko pod zemský povrch, se vynořila řada ohromujících údajů o důmyslných
labyrintech systémů podzemních tunelů v různých částech světa. V jihoamerické Guatemale byly pod mayským pyramidovým komplexem Tikal zmapovány tunely,
táhnoucí se v délce plných 800 kilometrů na druhou stranu této země. Badatelé míní, že jejich přítomnost zřejmě vysvětluje způsob, jak mohlo asi půl miliónu Mayů
uniknout zhoubným událostem, které decimovaly jejich kulturu.
Podzemní radar (SIRA), použitý za stejným účelem v Egyptě před rokem 1978, zaznamenal přítomnost mimořádného podzemního komplexu pod gízskými pyramidami. Opatření, která následně udělal egyptský prezident Sadat, měla za následek tři desetiletí přísně tajných vykopávek podniknutých za účelem vniknutí do tohoto systému a jeho pečlivého prozkoumání. Na nedávném setkání v Austrálii předvedl Dr. Jim Hurtak, jeden z klíčových vědců Projektu Giza, filmový záznam z průběhu prací probíhajících pod názvem KOMORY V HLUBINĚ, uvolněný na konci století.
Udivující záběry odhalují objev rozlehlé podzemní megalitické metropole staré 15 000 let, která se rozkládá v několika úrovních pod gízskou plošinou. Zatímco ostatní
badatelé atomového věku hloubali nad skrytou komorou pod levou prackou Sfingy, rozprostíralo se legendární "město bohů" přímo pod nimi. Film kromě podzemních
vodních kanálů ukazuje impozantní sály o proporcích našich největších katedrál, zdobených přímo na místě vytesanými, obdobně obrovskými plastikami jako jsou ty
v nilském údolí. Životy riskující výzkumníci vybavení světly a kamerami opatrně postupovali v gumových člunech napříč podzemními řekami a přes kilometr široké
jezero, aby nakonec pronikli až do zapečetěných komor. Zde byly nalezeny pozoruhodné depozitáře se záznamy a artefakty.
| 
| 
|