SHC.1951.07.02.US.FL - St. Petersbourg
Ráno
2. července 1951 vešla do dveří bytu paní Mary H. Reeserové (67)
její bytná, paní P. M. Carpenterová. Činžovní dům, v němž se
nevysvětlitelná záhada udála, stál na Floridě. Paní Carpenterová
viděla paní Reeserovou naposledy předchozího večera. Nyní bylo
sedm ráno, což byl právě čas na společnou ranní kávu. Bytná svírala
v ruce telegram, který poslíček nedoručil, protože mu stará paní
Reeserová neodpovídala na jeho klepání. Paní
Carpenterová zjistila, že klika od pokoje je tak horká, že ji nedokáže
uchopit. Zděšeně vyběhla na ulici a přivolala pomoc. Malíři pokojů,
pracující ve vedlejším domě, přistoupili ke dveřím paní
Reeserové. V bytě bylo mimořádné vedro, okno zelo dokořán. Vedle
okna stál zbytek ohořelého křesla a v křesle se nacházely naprosto
zuhelnatělé pozůstatky paní Reeserové. Z křesla a staré dámy nezůstalo
téměř nic. Následovalo
důkladné policejní vyšetřování, k němuž byli přizváni
patologové. Závěry byly šokující. Vše, co bylo zjištěno, nebylo
v souladu s běžnými lidskými zkušenostmi s ohněm. Paní Reeserovou
navštívil předchozího večera její syn dr. Richard Reeser. I v době
jeho návštěvy seděla dáma v křesle, v němž nakonec zemřela. Na
sobě měla noční košili z umělého hedvábí, látkové pantofle a
lehký domácí župan. Když
malíři za přítomnosti bytné vyrazili dveře s rozpálenou klikou,
nalezli pozůstatky paní Reeserové, vážící sotva deset liber, přičemž
stará dáma měla zaživa hmotnost více jak sto sedmdesát liber. Z dámy
nezůstalo téměř nic s výjimkou lebky, části páteře a její levé
nohy, která zůstala žárem téměř nedotčena. Z křesla zbyla jen
drátěná kostra. Pokoj,
v němž paní Reeserová zemřela, byl podivuhodně ochráněn před
jinak zcela zničujícím žárem. Jen na zdech a záclonách visely černé
saze a zrcadlo na stěně prasklo od velikého žáru. Za své vzaly
vlastně jen tři předměty: křeslo, stojací lampa a odkládací
stoleček. Na místě pod křeslem byl navíc propálen koberec. Němým
svědkem obrovského žáru se staly dvě parafínové svíce, stojící
na prádelníku vzdáleném asi dvanáct stop od ohořelého křesla. Svíčky
se žárem roztekly a parafín stekl až k hraně prádelníku. Vyšetřovatelé
zjistili, že žár roztavil také elektrickou zásuvku stolní lampy.
Pojistky elektrického proudu způsobily výpadek energie dvacet minut
po čtvrté hodině ranní. Malá plynová kamínka byla v tu chvíli
mimo provoz. 7. července 1951 policejní velitel J. R. Reichert posílá krabičku s důkazy z místa neštěstí přímo řediteli FBI J. Edgaru Hooverovi. Do ní přiloží pár kousků skla, které se našly v popeli, šest „drobných předmětů považovaných za zuby“, útržek koberce a pantofli. Reichert přidává také papír s otázkou: „Žádáme jakékoli informace nebo teorie, které by mohly vysvětlit, jak může být lidské tělo natolik zničeno a oheň omezen na tak malou plochu a tak málo poškozen vnitřek budovy. Nábytek v místnosti zůstal dokonce nesežehnutý a nepoškozený kouřem.“ Záhady okolo požáru a smrti Mary Reeserové mátly policejní úředníky odpovídající za vyšetření události. Specialista na požáry Edward Davies přijel z Tampy, aby do těchto nejasností vnesl světlo. "Nevím, zda šlo o požár, stejně jako nevím, čím byl žár způsoben," řekl po důkladném prozkoumání všech okolností. Jeho bezradnost byla až překvapující. Přivolaný lékař, profesor Wilton Kongmann z Pennsylvánské univerzity, rovněž připustil, že je zaskočen a zmaten. "Ještě nikdy během své kariéry jsem neviděl, že by se lidská lebka žárem tak zmenšila, jak se to stalo v případě paní Reeserové," prohlásil Kongmann. "Obvyklý je právě opačný proces, lebka se zvětší, a někdy dokonce exploduje, pokud se ocitne v žáru několika set stupňů. Tohle je největší odborná záhada, s jakou jsem se setkal." Byla snad nešťastná paní Reeserová zasažena bleskem? Meteorologická
stanice odmítla připustit, že by kritické noci sjel z nebe byl pouze
jediný blesk. Vyšetřovatelé a orgány pověřené vyřešením záhadného
případu musely přiznat, že nejsou schopny tajemství smrti paní
Reeserové rozluštit. Šéf místní policie J. R. Reichart a šéf oddělení
vyšetřování Cass Burgess nakonec společně podepsali protokol, v němž
za příčinu smrti paní Reeserové určili cigaretu, která jí ve spánku
údajně vypadla a způsobila vznícení šatů. Pánové se samozřejmě
zbavovali problematického případu, do voleb také nebylo daleko a každý
byl rád, že měl věc tak lehce z krku. Kdo by si také potrpěl na
nevysvětlitelné záhady? Skutečná
příčina tajemné smrti však nebyla nikdy zjištěna. Teorie cigarety
je zcela nesmyslná, byla však jedinou možností, jak se zbavit
nepohodlného problému. Na zbytek jejího bytu se oheň nerozšířil,
přestože podle telegrafního poslíčka měla otevřená okna. Smrt
Mary Reeserové nemohl způsobit knotový efekt, neboť tato teorie předpokládá
mnoho hodin pomalého doutnání. Skeptikové, jako například američtí
badatelé Joe Nickell a John Fischer, často tvrdí, že paní Reeserová
usnula v křesle, když kouřila cigaretu, takže knotový efekt mohl působit
dvanáct hodin. Pečlivé zkoumání policejních záznamů ukazuje, že
paní Reeserová ve skutečnosti odpočívala v posteli a časně ráno
vstala, snad aby se nadýchala čerstvého vzduchu. Nejpozději ve 4.20
hod. se posadila do křesla, kde ji zachvátil žár - v tu dobu oheň
zastavil její elektrické hodinky, jenom několik hodin předtím, než
byl nalezen její popel. |
|