Koncil ve Vienně

XV. ekumenický koncil se sešel v říjnu 1311 ve Vienne u Lyonu. Měl definitivně rozhodnout o osudu templářů. Účastnilo se ho na 300 biskupů z Francie, Itálie, Uher, Anglie, Irska, Skotska a jiných katolických zemí. Atmosféra na koncilu byla napjatá. Kliment V. z obavy, že mu může být ukládáno o život, se obklopil silnou stráží. Varoval rovněž Filipa, aby učinil podobná opatření.

Bohužel dokumenty z viennského koncilu se podle prohlášení vatikánských představitelů ztratily. Nicméně je známo, že snahy Klimenta V. dosáhnout odsouzení řádu templářů narazily na vážný odpor účastníků koncilu. Teprve když se lna koncilu objevil Filip Sličný v doprovodu početného vojenského oddílu, podřídili se církevní otcové Klementu V., který ovšem musel učinit podstatný ústupek. V bule „Vox in excelso“, kterou předložil koncilu a v níž se mluvilo o „případu“ templářů, papež uvedl, že řád je podezřelý z kacířství, ale zároveň uznal, že shromážděné důkazy nejsou z církevního hlediska dostačující pro jeho definitivní odsouzení. Přesto požadoval, aby řád byl zakázán, neboť se podle doznání jeho vlastních představitelů poskvrnil neslušnými skutky. Řád, jak tvrdil papež, se stal odporným a odpuzujícím a nikdo nebude chtít do něho vstoupit. Klement V. prohlásil, že  "nadále se nebude pod pohrůžkou vyobcování uvádět název řádu templářů, nikdo do něho více nevstoupí a nikdo nebude již nosit jeho šat."

Koncil souhlasil s požadavkem Klementa V. a řád rozpustil. O osudu jeho členů měly rozhodnout místní církevní sněmy, majetek templářů byl předán řádu špitálských bratří. Mnozí templáři zemřeli ve vězeních inkvizice, jiní — „recidivisté" — byli upáleni. Ti, kdo zůstali na svobodě, se živili almužnou.

Finálním aktem procesu s templáři bylo soudní řízení „svatého" tribunálu s velmistrem Molayem a některými dalšími nejvyššími představiteli řádu, kteří ze strachu před upálením vlastně zradili své bratry, když potvrdili veškerá nesmyslná obvinění vznesená inkvizicí. Jak již bylo řečeno, papež slíbil, že je bude soudit sám a prostřednictvím svých zmocněnců.