Přehled působení templářského řádu v Čechách a na Moravě


Dukovany

Výpis z malého spisku (kroniky) Dukovan, kterou sepsal v roce 1909 Alfons Fibich, od 1. srpna 1908 dukovanský farář.

Hrad Rabstein (Havraní)

Ves Dukovany jest původu velmi starého. Jisto jest, že nad kostelem a kolem rozkládala se vesnička. Není však určitě známo, jakého jména. Dle jedněch Děkovany, dle druhých Tokovany. Již roku 1263 činí se zmínka o kostelíčku Tokovanském a r. 1298 připomíná se Alšík z Tokowan jako držitel hradu Rabsteinu. Hrad tento založil prý Konrád brněnský, syn Břetislava I., vojvody českého. Panství to udělovalo se nejslavnějším mužům, hlavně purkrabím moravským, jako léno.

R. 1059 - 1205

1. Petr z Boskovic, purkrabě, byl prý první poctěn tímto panstvím; po něm následovalo pak 13 purkrabat, vojvodů a markrabat moravských až do r. 1205, a to:
2. Tazzo, praefectus Thuclecyensis;
3. Soben, miles castellanus de Thuclecych;
4. Wrš;
5. Hartleb;
6. Ben;
7. Hrut;
8. Boček, slavný předek rodu Kunštátského;
9. Pomněn z Hovořic;
10. Welen;
11. Žibota;
12. Branislav;
13. Vlk;
14. Bohdanec.
Od r. 1205 vyskytují se zde majitelé či lépe držitelé různých rodů rytířských.
Zbraslav rytíř povolal do kaple sv. Vojtěcha na Rabsteině kněze řádu 
sv. Benedikta z Ostrohu a daroval mu nějaké pole na hradě (r. 1205).
Rudolf de Rabensbergr (r. 1212) byl komořím císaře římského.
R. 1247 Gottfried z Ramensteinu; týž se stál templářem r. 1252.

Dopsáno rukou (neznámo kým):
první zmínka o Dukovanech je z r. 1263 kdy byl postaven Dukovanský kostel. Tento kostel byl postaven řádem templářským. Který sídlil na hradu Templštýn.

Templáři (1252 - 1325)

R. 1269 Alšik rytíř z Coverníku.
R. 1271 Oldřich z Rabensburchu.
R. 1289 Albert z Cornichu. 
R. 1298 Alšik z Tokowan; řád templářů byl sice r. 1312 zrušen, ale Alšik z Tokovan zůstati směl na panství až do své smrti r. 1325.
R. 1318 byl Rabstein dobyt od biskupa olomouckého Konráda, jenž dostal za výlohy město Ostroh od krále Jana Lucemburského.
R. 1325 Jindřich z Lípy, hejtman zemský (zemřel 26. srpna 1329), obdržel 
(za 150 marek) hrad se statky Dukovanskými. Hrad přešel r. 1365 opět do rukou markrabat moravských. R. 1425 byl zde purkrabím hrabě Jan z Hardeka. Téhož roku byl hrad dobyt od Táboritů. R. 1468 rozbil hrad a vzal Husitům uherský král Matyáš; od té doby nebyl hrad obydlen. (R. 1486 byl již hrad rozbořený a zpustošený.) - Král Matyáš daroval statek s rozbořeným hradem Vilému z Pernštýna, (jenž byl nejvyšším hofmistrem kráovským) a rodu jeho na vždy, a takto byl statek z lénství vybaven. Syn předešlého Jan z Pernštýna odstoupil tento statek na
Jana z Lípy, který byl protestant a vystavěl si v Dukovanech zámek naproti nynější faře v zahradě panské (r. 1535). Jeho syn
Jan z Lípy (r. 1596) odstoupil statek tento na
Jindřicha Březnického z Tulešic (r. 1626) a potom na
Ferdinanda Leopolda hraběte z Náchoda z Tulešic (r. 1626). (R. 1620 bitva na Bílé hoře, kdež mezi moravskými vojíny bojovali také dva z Dukovan: Vavřín Doubrava, jenž zahynul, 
a Mikuláš Kafka, jenž byl zajat a uvězněn.)
Jan Vilém Müller z Mühlbachu (r. 1658) koupil statek tento za 4250 rýnských. Dcera jeho
Juditta Müller z Mühlbachu, provdaná Říhovská rytíře z Dobříš r. 1681 statek převzala. Syn
Jan Josef Říkovský převzal statek r. 1700 a prodal jej r. 1722 na
Karla Jiřího Podstatzký barona z Prusinovic za 4700 zl. rýns. Tento ustanovil r. 1723
Jana Antonína Podstatzký dědicem a jemu tři dcery své podřídil: Annu, Antonii 
a Karolínu.
Valentin Wewier rytíř z Blumenbergů r. 1739 koupil statek za 5500 zl. 
a 100 klíčních dukátů.
Maria Rosina Blumenberg roz. Neuheimova, manželka jeho, měla podřízeného Antonína, syna od dcery Antonie, provdané za Schlichharta z Wiesenthalu.
Antonín Schlichhart z Wiesenthalu r. 1761 přepustil statek na svého bratra
Františka Xav. z Wiesenthalu, a tento zase r. 1773 na bratra nejmladšího 
Karla z Wiesenthalu, kterýž jej r. 1774 prodal na
Jana Nep. rytíře z Hoferů za 48 tisíc 554 rýns., a tento jej zase prodal r. 1776 
za 60 tisíc na
Ignáce rytíře z Abelů, jenž prodal jej za touže cenu
Marii Brigittě hraběnce z Canálů, roz. hraběnce Chotek (r. 1787). Tato vystavěla nový zámek u silnice k Jamolicím, jenž podnes stojí (r.1790). - Následoval
Josef hrabě z Canalů (r. 1809), manžel předešlé, a jemu podřídila vnuka hraběte Taaffe.
Hrabě Taaffe nastoupil r. 1826 a prodal statek r. 1829 za 87 tisíc rýns.
Paní rytířské Antonii z Claudiu, rozené Körner. Po její smrti (2. dubna 1834) nastoupil dle posledního testamentu syn její (r. 1834)
Jindřich rytíř z Claudiů, hejtman u pěšího pluku, a sice následkem ustoupení 
c. k. generálního polního strážmistra Františka hraběte z Kinských, který podle prvního testamentu měl býti dědicem a proto 25 let se soudil. Rozsudek přišel dne 27. září r. 1859.
František Lettmayer, měšťan a velkoobchodník v Brně, r. 1842 koupil statek ten za 80 tisíc. Po něm nastoupila r. 1848 manželka jeho
Františka Lettmayer, jež se opět provdala za barona Adolfa z Poche. Týž stal se 
21. června r. 1862 místodržitelem. Byl také zvolen říšským a zemským poslancem za venkovské okresy Krumlov, Hrotovice a Náměšť. R. 1870 byl majitelem velkostatku baron Richard z Poche. R. 1876 koupil statek tento za 220 tisíc zlatých
Rudolf říšský hrabě ze Stadionů-Thaun - Wartenhausen. Po něm připadl statek r. 1884
Gisele hraběnce Coudenhove, nejmladší dceři předešlého; provdala se za hraběte Gerolfa Coudenhove, jenž zemřel dne 22. prosince 1897 při léčení v Heidlberku v Bavořích. Jejich dcera Maria Christina (provdaná dne 9. května r. 1905 za Zdenka hraběte Schönborna, majitele statku Chlum v Čechách) naučila se dosti plynně jazyku českému.

Kostel

Kostel Dukovanský, na kopečku postavený a sv. Jiljí, sv. Václavu a sv. Zikmundu zasvěcený, jest velmi starý; dějiny jeho sahají do prvních dob křesťanstva na Moravě. Již Godefridus, plebán (farář) z Petrovic, činí ve svých zápiscích dne 29. prosince r. 1263 zmínku o kostelíčku Tokovanském (Dukovanském). Byl to kostelíček malý, nynější presbytář, gotický, z dobrého kamene stavěný. Pod ním se rozkládala malá, chudá, stará dědinka, zvaná Toccovan. Kdo kostelíček ten vystavěl a kdy, nedá se určitě říci; zasvěcen byl sv. Jiří.

R. 1279 vystavěl Dukovanský kostel té velikosti, jak nyní jest, rytířský řád jenž tenkráte sídlil na hradě Tempelštýnu u Jamolic. Kaple dřívější zůstala za presbytář. Na věž pověsili krásný, veliký jeden zvon, 10 centů těžký. Toho času vystavěli kostel i v blízkých Hor. Dubňanech. Olomoucký biskup Bruno patronat nad oběma kostely pro vždy přiřkl témuž rytířskému řádu Templářskému; avšak kostel Dukovanský prohlásil za dceru (filiálku) fary Horno-Dubňanské. R. 1821 konsekroval oba tyto nové kostely na žádost Horno-Dubňanského faráře Jindřicha a templářů biskup německého řádu rytířského JindřichWarmienský z Ermelandů z Německa. Dukovanský kostel byl konsekrován ke cti a chvále sv. Václava. Při konsekraci byli přítomni komturové (představení) z Tempelštýna i Rabštýna a jiní bratři templářští. Kostel Dukovanský byl tenkráte celý gotický a velmi krásný. Kolem něho byl hřbitov a ohrada, kamenná zeď.

Templáři zůstali patrony kostela až do zrušení téhož rytířského řádu, t. j. do r. 1312. Pak přešel patronát na komendu rytířů Maltézských na Starém Brně.

Podle: Výpis z malého spisku (kroniky) Dukovan, kterou sepsal v roce 1909 Alfons Fibich, od 1. srpna 1908 dukovanský farář.


Přehled působení templářského řádu v ČR  Přehled působení ostatních církevních řádů v ČR