Klub psychotroniky a UFO

Nevyřešené záhady ho fascinují

Po stopách nevyřešených záhad jde badatel samouk celý svůj život. Jejich objasnění je sice stále v nedohlednu, ale koníček zůstává.

Plzeň - Ve svých šesti letech poprvé spatřil UFO. Neidentifikovatelný, vzduchem se pohybující předmět vzbudil v nyní šestapadesátiletém západočechovi a členovi plzeňského Klubu psychotroniky a UFO touhu rozluštit nevyřešené. Po stopách záhad, jakými je právě zmíněné UFO, kruhy v obilí nebo megalitické stavby, se Václav Cihla vydává do všech koutů světa.

"Dlouho jsem nevěděl, zda se mi to jen nezdálo. Pořád jsem o tom musel přemýšlet," vzpomíná Cihla na první setkání s podivným létajícím předmětem. Za svůj život zahlédl UFO ještě dvakrát. Jednou na vojně v osmašedesátém roce. "V té době se daly satelity spočítat na prstech. Když nějaký zrovna letěl, sledovali jsme oblohu. Tehdy dokonce časy průletu hlásili i v rádiu," říká Cihla. Pak ale prolétl zvláštní 'satelit' mimo dobu. Ve vzduchu se na chvíli zastavil a změnil směr o 90 stupňů jinam, kam také prý neuvěřitelnou rychlostí zmizel. Všichni začali okamžitě hltat dostupnou literaturu. V té době jí příliš nebylo. Mezi autory vévodil Erich von Daniken. Poslední setkání s neznámým strojem čekalo na 'ufologa' v Rakousku, kde již 20 let žije.

"Ve čtyřiadevadesátém roce prolétl ohromnou rychlostí blízko nad zemí objekt, který svým tvarem připomínal obří bumerang. Pozoroval jsem ho z verandy svého domu. Letěl naproto bezhlučně," komentuje Cihla zvláštní událost.

Protože minulý režim jakékoli záhady zakazoval, veškeré kluby a kroužky, které se záhadami zabývaly, kryly svou činnost za astrologií a horoskopy. "Po sametové revoluci tabu padlo a s historkami o ufonech se doslova roztrhl pytel. Od samého začátku se snažím uvažovat střízlivě. Začaly se utvářet kluby, které vedly naštěstí k racionálním a badatelským účelům," říká Cihla. O to šlo i plzeňskému Klubu psychotroniky a UFO, do něhož Václav Cihla vstoupil. Klub se podle něj naštěstí vyhnul komerci, která v touze po senzacích zmařila rozumné postupy. "Nepatřím mezi lidi, kteří tvrdí, že tu létají mimozemšťané. Netvrdím ani, že tomu tak není. Prostě nevím. Chci se dozvědět, co jsem vlastně skutečně viděl," přemýšlí Cihla.

Později ho začaly fascinovat záhadné kruhy v obilí. Protože se spousta obrazců objevuje často v Anglii, navštívil ji kvůli tomu hned čtyřikrát za sebou. Fotky, které na svých cestách získal, patřily mezi nejatraktivnější materiál pro obrovskou výstavu. Tu pořádali právě členové Klubu psychotroniky a UFO. "Úžasná pro mě byla soustava 149 kruhů. Vznikly během dne. Žádný létající talíř ani malé zelené mužíčky však vidět nebylo. Vytvořila se obrovská mlha. Když zmizela, zbyly po ní kruhy," popisuje zvláštní úkaz amatérský badatel. V poli se podle všeho odehrál už mnohokrát popisovaný nevysvětlený tepelný efekt, kdy se zrna zahřejí natolik, že reagují podobně jako kukuřice v mikrovlnce. Po jeho objasnění však odborníci stále pátrají. Spíše než návštěvníky z kosmu si Cihla představuje, jak kdosi maluje výkresy přes družici do pole. "To, co se dnes tajně zkouší, může být v budoucnosti běžná realita," míní Cihla.

Největší pozornost věnuje nyní badatel megalitickým stavbám. "Fascinuje mě například tajuplný původ maltských kolejí. Byl jsem tam již pětkrát. Je zvláštní, že by je někdo do tak tvrdého povrchu vyjel. Je pravda, že podloží složené z vápence, bylo původně měkké, ale to je 250 milionů let zpátky," vysvětluje nadšeně Cihla. Nevyřešené záhady přímo miluje. Rád by byl tím, kdo je jednou rozluští. "Ale zároveň, by mi to přišlo trochu líto. Najednou by bylo po záhadě a ty já mám rád," dodává Cihla.