Filosofické otázky
v alternativní medicíně
Úvod
V dnešní době si člověk
vlivem společenského dění uvědomuje více potřebu být zdravý a schopný
vykonávat řadu úkolů, které na něj společnost ukládá a potřebu být
schopen realizovat vlastní poslání.
To vše předpokládá
znalosti o člověku, o jeho zdraví a smyslu života, o smyslu veškerého dění
a nalezení odpovědí na další filosofické otázky. Všechny problémy života
člověka a společnosti se musí řešit skrze schopnosti poznání člověka a
poznání o člověku, neboť ten jako jediný živý tvor si tyto problémy
vymyslel. (Vzhledem k rozsahu práce uvedeme pouze nástin filosofických
otázek v alternativní medicíně.)
Současná medicína i další
vědní obory prochází řadou zásadních změn vlivem zrychleného technického
pokroku a nových a rychlejších způsobů šíření informací. Vědní obory
zachází tak hluboko k podstatě problému, že se začínají dotýkat řady
filosofických otázek, na které se hledají odpovědi tisíce let v různých
filosofických a náboženských systémech. Odpovědi těchto systémů byly
dosud pokládány za nevědecké, protože byly objektivně nedokazatelné.
Nedostatky v paradigmatech
vědecké medicíny daly podnět k rozvoji tzv. alternativní medicíny,
která se stává interdisciplinárním oborem uplatňujícím filosofické
paradigma prostoru a času, hmoty a ducha, života a smrti, bytí a vědomí.
Využívá přitom poslední objevy z kvantové fyziky, chemie, transpersonální
psychologie a dalších vědních oborů. Vzhledem ke své zodpovědnosti za
zdraví musí najít jediné a správné řešení otázky pro uzdravení každého
člověka zvlášť, neboť respektuje jeho komplexní individualitu.
Alternativní medicína
Pod pojmem alternativní
medicína si můžeme představit v širokém slova smyslu veškerou činnost
člověka, protože člověk buď pracuje na tom, aby se měl materiálně a
duchovně lépe nebo pracuje na svém odpočinku. Vše co se ve světě děje,
se děje pro něčí potěšení. Otázka je zda to není na úkor někoho, nebo
něčeho jiného. V úzkém slova smyslu alternativní medicína v sobě
zahrnuje všechny léčivé metody a prostředky (s nimi i jejich
filosofii) z různých kultur a dob, které současná věda nemá plně vědecky
podložené, ale jsou vyzkoušeny v praxi tisíců let. K nim vlivem všemožného
využití techniky musíme přiřadit metody úplně nové nebo jen
zmodernizované - nahrazení práce člověka a přírodních vlivů přístrojem
a podobně. Metody alternativní medicíny můžeme přibližně rozdělit do těchto
kategorií podle způsobu léčby: chemické (fytoterapie, homeopatie a podobně),
fyziologické a fyzické (masáže, akupunktura, bioenergie, cvičení a další),
duchovní - psychické (relaxace, hypnóza, jóga a další). Výklad pojmu
alternativní (z latinského jazyka) nám ukazuje charakter léčby a její
postavení ve společnosti : nativní = jsoucí v přírodním stavu, alter
= jiný, druhý. Tedy je to léčba vesměs přírodními prostředky v souladu
s přírodou a jako nevědecká “laická” stojí významově až za
“klasickou medicínou”. Od “klasické medicíny” se alternativní medicína
hlavně liší tím, že hledá prvotní příčinu onemocnění, hledá všechny
souvislosti mezi nemocemi a klade důraz na léčbu člověka jako celku a v souladu
s přírodními zákony, které člověka ovlivňují.
Zdraví a nemoc
Je nutné se zamyslet nad tím,
co je to vlastně zdraví, kterého chceme dosáhnout. Světová zdravotnická
organizace (WHO) popisuje definici zdraví (ve stručnosti): Stav úplné fyzické,
duševní a sociální pohody. Znamená to nejen práci na těle a na duchu, ale
také na morálních vztazích mezi lidmi a ve společnosti.
Názor na nemoc ve východních
kulturách v základě vyjadřuje totéž. Utrpení - nepříjemná část
karmy, se vysvětluje jako důsledek svých činů spáchaných v nynějším
i minulých životech. Zbavit se utrpení znamená zbavit se připoutanosti k věcem
i k lidem, závislosti, chamtivosti, žádostivosti, hněvu a vášně. Tím
pak pročistíme svou mysl, intelekt, vědomí a jáství. V důsledku toho
dojde k ovládání kosmických sil v čakrách, získání pocitu
zdraví, nadpřirozených schopností, dosažení absolutního poznání o bytí
vesmíru a vymanění se z koloběhu života a smrti. (1)
Vnitřní rovnováha člověka
je závislá na tom, jak je v souladu s přírodou, to je důvod proč
jsou medicína, etika, estetika a matematika vzájemně spjaty. Podle ajurvédy
lidé mají hledat štěstí a blaženost nikoli v tomto hmotném světě,
ale ve světě jiném, kde je věčný klid - nirvána. Vesmírné elementy
vstupují do člověka dechem a potravou, pokud je jejich poměr nepřirozený,
dochází k nemoci.
Příčiny nemoci jsou vnější,
vnitřní a božský hněv - psychické poruchy, špatné chování. (2)
C. G. Jung dochází k názoru,
že základním cílem osobního růstu člověka individuace - směřování ke
stavu celistvosti tím, že se sjednotí konfliktní obsahy a archetypální
procesy nevědomí.(3)
Je otázka, zda pojem zdraví
je pojem obecný, nebo může mít různé obsahy a alternativy. Také se říká,
že nikdo není zdravý, pouze více či méně nemocný.
Co je člověk a jeho
postavení ve vesmíru
Člověk je součástí
vesmíru. Vesmír není jen kolem nás je i v nás, proto v nás proudí
množství kosmických energií, které se stékají v ohniskových bodech
těla - čakrách. Tělo vzniká spojením tatev = projevů kosmických sil: země,
vody, ohně, vzduchu a prostoru.
Při vzniku se uplatňují
tři guny = vlastnosti : nečinnost, aktivita a rovnováha - světlo poznání.
Toto rozdělení se nápadně podobá hinduistickým bohům Brahmovi, Višnuovi
a Šivovi. Člověk je pak vydám zákonům společenským, přírodním a
kosmickým. Kosmické zákony působí na člověka i po jeho smrti na jeho tělo
pránické, které je nesmrtelné a zbývá po oddělení těla mentálního a
astrálního. Kosmické síly jsou personifikovány ve všech mytologiích, které
ukazují i boj za udržení rovnováhy těchto sil v člověku.(4)
V Indii a Číně na
počátek světa mají vliv kosmické a přírodní elementy : dřevo, oheň,
země, kov a voda. Vzduchu přisuzují oduševňující vliv. Taoismus učí, že
svět je podřízen principu Tao - zákonu pohybu a změn. Pohyb se děje v kruhu.
Svět je soustava všeobecných vzájemných vztahů.(5)
Staří indičtí lékaři
učili, že tělo je tvořeno z vědomí a jejich medicína je medicína vědomí.
Při léčení pronikali hlouběji do jádra mysli. (6)
Transpersonální zážitky
leží na stejné úrovni s jinými jevy, které nepatří podle západního
světového názoru do objektivní reality a vedou k pojmům jako
relativnost a proměnlivost fyzikálních zákonů, nonlokální vztahy ve vesmíru,
nelineárnost času, schopnost komunikace vědomí s živou i neživou přírodou.
Prohlubují otázky zda mytologické a archetypální bytosti a jevy mají svou
nezávislou existenci a zda ovlivňují naši realitu, zda skutečně procházíme
řadou životů a další. (7)
Ve východní tradici se říká,
že duše je uvězněna v těle, ale u lidí, kteří dosáhli absolutního
poznání je to naopak. Jóga učí ovládání všech tělesných funkcí,
hlavně dechu. Duše toto tělo potřebuje pouze na to, aby mohla žít v tomto
hmotném světě. Na onom světě duše nemůže nic vykonávat a proto pokud je
závislá na na něčem hmotném, tak trpí a vrací se zpět v podobě
zjevení a pod. Člověk se rodí, aby zde vykonal své poslání - uskutečnil
boží záměr a zároveň splatil dluhy z minulých životů a pracoval na
svém duchovním růstu. Můžeme uvažovat o tom, že člověk se jakoby zázračně
vyléčí, vrátí se z tunelu klinické smrti a pod., jen aby zde mohl
dokončit své poslání, nebo splnit poslání jiného, který to nestihl a tak
vyplnit mezeru v poslání lidstva. Všichni jsme synové a dcery boží a
jsme stvořeni k obrazu božímu, tzn. máme schopnost tvořit a dělat
skutky jako Ježíš a další, ale také cítit se a žít božsky. To za předpokladu
dodržování všech výše uvedených zákonů.
Z toho také vyplývá,
že Bůh je v člověku, jeho duše je jen oddělená částečka (átma) z universálního
Boha. Přirovnává se k vlně na moři, která se po dosažení poznání
opět do moře vrací.
Z astrologického výkladu
horoskopu narození lze poznat narození a úmrtí v dnešním, minulých i
budoucích životech. Zrovna tak ale i narození svých dětí. Z toho vyplývá,
že člověku je už při narození dáno narození jeho potomků a zároveň
jeho narození bylo určeno narozením jeho rodičů. To dává za pravdu A.
Camusemu, že člověk je vržen do světa a pro své dobro se musí naučit brát
ho takový jaký je.
Gnoseologické otázky
V těchto otázkách se východní
filosofie shoduje se západními mystiky a zasvěcenci v antické
filosofii, mystických a gnoseologických společnostech, antroposofii, teosofii
a nyní i s filosofií New Age. Tyto systémy nebyly nikdy izolovány takže
docházelo a dochází k jejich vzájemné ustavičné inspiraci. Názory
filosofů se opírají o vlastní prožitky a podle toho si vybírají co se jim
líbí. Jak říká Platón, pravdu je třeba nazřít - odkrýt to, co už
existuje, jen je nám to skryto. Zrovna tak nirvána - harmonie je zde, přestože
si ji neuvědomujeme, jinak by se svět "sesypal".
Sušutra ajurvéda
učí,
že lidské vědění nepochází z božského vnuknutí, ale z okolního
světa, jehož dění lidé vnímají smysly.
Astrologie umožňuje znát
osud, který pak člověk může změnit pomocí gurua (duchovního učitele). Jógové
cesty k poznání jsou bhakti jóga - cesta lásky, karmajóga - cesta obětavé
práce, džnána jóga - cesta poznání, rádža jóga - cesta cvičení a odříkání.
Lidé, kteří dosáhli nejvyššího poznání, jsou největší guruové
lidstva (Buddha, Kršna, Ježíš) mající tyto nadpřirozené schopnosti :
schopnost telepatie, odolávat zemské přitažlivost, zhmotňovat, vidět a slyšet
na neomezenou vzdálenost, znát minulost, přítomnost i budoucnost a další.
(8)
Transpersonální zážitky
ukazují, že člověk obsahuje informace o celém vesmíru a je zároveň jeho
celkem i jeho součástí.
Metody diagnostické:
Zkoumáním působení
kosmických sil na duši se zabývá astrologie a sil působících v duši
chiromantie, jež je jednou částí orientální diagnostiky.
Určení diagnózy nemoci
je věc složitá a vyjadřuje se na určitých stupních materiálních úrovní
těl člověka - složek aury. Na prvotní úrovni "nejméně hmotné" se
používají metody jasnovidné např. automatická kresba, vidění aury
"třetím okem", čtení myšlenek, dále hypnóza, astrologie, psychoanalýza,
homeopatie apod. Zjišťují se psychické problémy a prvotní energetické změny
orgánů ještě nediagnostikované ve zdravotnickém zařízení. Zároveň to
mohou být i stopy nemocí dřívějších. Objeví se vztahy k okolí,
které člověk k sobě podvědomě přitahuje a jež nesou následky jeho
dřívějších činů a tím možné nemoci. Zde se uplatňují i metody věštecké
z různých předmětů a jevů, vyjadřující rčení: Jako na nebi, tak
i na zemi. To symbolizuje jednotu mezi děním v mikrokosmu a makrokosmu a
projevování universálních zákonů.
Na další “hmotnější”
úrovni se zjišťuje oslabení orgánů, které má už klinické příznaky avšak
z hlediska klasické medicíny je člověk ještě zdravý. Zde se uplatňuje
akupunktura a další metody využívající systém průběhu kosmické energie
po drahách v organismu, orientální diagnostika pracující na principu
projevů disharmonie organismu na podobách všech jeho částí.
Všechny tyto metody při
jejich správném ovládání plně nahradí metody přístrojové a zjistí i přesné
poškození orgánu na nejhmotnější úrovni - patologické.
Co člověk může a nemůže
ovlivnit
Člověk, aby se uzdravil,
musí skutečně chtít. Víra tvá tě uzdravila, jak ve zkratce říká Ježíš.
Člověk pokud nechce změnit své škodlivé návyky, nedůvěřuje lékaři a
lékům, nedovede si vysvětlit působení léčby, nevydrží žít ve stavu,
kdy je mu dobře, nebo nechce žít vůbec, tak se neuzdraví. To vysvětluje různé
neúspěchy a dočasné zlepšení stavu pacientů. Zdraví nebo nemoc - to je
souhrn všech projevů člověka.
Pocit zdraví nezávisí
plně na stavu organismu. Jsou chvíle kdy je člověk rozptýlen a na svá
utrpení zapomene. Indové říkají, že existuje karma duše a karma těla zvlášť.
Karma těla jsou dědičné choroby apod., tedy důsledky poškození zdraví,
které nám byly dány od narození. Karma duše, jsou ty situace, které se musíme
naučit zvládat, abychom došli k harmonii psychického stavu. Vedle toho
je ještě osud, který je řetězem příčin a následků do kterých jsme přišli
na svět.
Řešení otázky možnosti
ovlivnit osud, karmy a jejich předurčenost si vykládají různé filosofické
a náboženské systémy různě. V praxi léčení se přikláníme k teorii
využívání osudu ve svůj prospěch. Z každé situace a od každého
jedince se člověk může poučit a duchovně růst. Všechno co se stane je
dobré. K tomu přináleží rady k umírněnému životu, neoplácení
zlu násilím, jednej tak, jak chceš aby se jiní chovali k tobě, aby
nevznikla další řada příčin a následků. V konečném důsledku,
vyplývajícím ze schopností člověka, je jeho schopnost ovlivnit vše, ale
pokud tyto schopnosti má, uznává, že by to nebylo moudré. (Např. Ježíš
se nechal ukřižovat pro ukázání symbolické cesty nám všem a aby vyplnil
to, co bylo psáno.) Vyléčením těla člověk dostává šanci a sílu se změnit
k lepšímu a tím změnit svůj osud a karmu. Stane se tak je-li na to
psychicky připraven. Pokud by byli jen nemoci způsobené osudem a karmou těla,
návštěv lékaře by podstatně ubylo.
Svobodná vůle je možnost
vykonávat věci v souladu s vesmírným řádem (logos) nebo možnost
se proti tomuto řádu postavit. Pokud naše touha, nebo potřeba není v souladu
s logem, je tedy sobecká, má za následek vzdalování se od správné
cesty - logu a všelijaké potíže.
Pokud poznáme řadu příčin
a následků vedoucích k nemoci, můžeme ji s pomocí duchovní síly
a v souladu s kosmem ve správnou chvíli a na správném místě ukončit.
Celkově se síla duše (to, co drží hmotu pohromadě, to jsoucně jsoucí) řadí
nad sílu hmotnou, protože je blíže k prapodstatě světa. Otázkou ještě
asi dlouho zůstane, zda je tato duchovní síla (pozornost, vědomí) hmotná a
do jaké míry a pokud ne, jestli může něco nehmotného na hmotu působit.
Prevence chorob předvídá
další vývoj řady následků podle daného systému. Správná prevence je
zamezit prvotní příčině onemocnění a ne až včasné diagnostikování
nemoci ve zdravotnictví jak se běžně tento termín užívá. Prevence je zakódována
v každém z nás: v intuici, svědomí, touze pocházející od
srdce, v Sokratově pojmu daimonion apod.
Léčebné metody:
Myslíme si, že k vyléčení
stačí obrovská síla duchovní. Pokud je nedostatečná musí vždy s ní působit
na člověka ještě zároveň metody chemické a fyzikální. Vítězství
ducha nad hmotnou potvrzuje i placebo efekt.
1.Psychické metody
Člověk ve svém těle má
zakódován sled chemických reakcí způsobující nemoc. Zrovna tak ale musí
mít v sobě zakódovány i mechanismy tomuto procesu obrátit chod. Jak se
ukazuje jsou tyto mechanismy úzce spojeny s vědomím - sebevědomím a
harmonickým vnímáním celého těla najednou.
Holotropní zážitky mají
v sobě léčivou sílu. Správný prožitek negativních prožitků zruší
jejich zdroj v běžném životě. Kladné prožitky naplňují člověka
optimismem, pocitem sounáležitosti, sebeúctou a radostí ze života.
Transpersonální prožitky umožňují vidět problémy života z kosmické
perspektivy a proměňují kvalitu každodenního života. Aby člověk mohl žít
plně podle svých možností musí být ve své denní činnosti v kontaktu
se svým vnitřním životem, nadvědomím i nevědomím. (9)
Etikoterapie - nauka zabývající
se zkoumáním vlivu mravního chování na vznik nemocí, léčí pomocí nápravy
mezilidských vztahů a nabádá k dodržování starých duchovních zákonů
jako je desatero a další.
Dokládá tyto vztahy
existencí psychogenních chorob. Ct. Bezděk zakladatel této nauky upřednostňuje
kauzální léčbu před léčbou symptomatickou. Je nutno soustředit se na
psychiku pacienta, na jeho duši, kterou chápe v metafyzické rovině a ne
jako somato-sociální reakci centrálního nervového systému. (10)
Poznání sebe sama vedoucí
k harmonii duše představuje poznat a řídit se tou božskou stránkou v nás.
Spojuje se s láskou ke všem živým tvorům a celému světu.
2.chemické metody
Nejpopulárnější metodou
v současné době je homeopatie, která kromě jiných otázek provokuje
veřejnost hlavně otázkou uchovávání informace. Tato otázka se týká i
vlivu negativních (nebo naopak pozitivních) míst na psychiku člověka. Míst,
kde se stala nějaká nepříjemná událost (hádka, zabití), nebo “zázrak”
vyléčení apod. Člověk o tom nemusí vědět, pouze to podvědomě cítí.
Mluví se o hypotéze zachování informace v krystalech určitých prvků,
nebo o informaci zakódované ne ve struktuře, ale v chemických a fyzikálních
vlastnostech látky.
Fytoterapie využívá
hlavně chemické složení rostlin, ale zesiluje jejich účinek sběrem v určitou
roční a denní dobu a fázi Měsíce, čímž léčbě dává širší rozměr.
Různé snahy najít
chemickou látku, nebo prvek, který by byl zodpovědný ve své příčině za
všechny nemoci v těle (jogurtové diety, džusové diety, nedostatek
selenu, zinku apod.), se podobají snahám nalézt prvotní pralátku ze které
všechno pochází.
3.fyzikální metody
Fyzikální metody jsou
nejrozšířenější a nejpopulárnější. Zahrnují v sobě množství různorodých
metod s různými stupni léčení.
Nejjemnější a nejsporněji
dokazatelná je tzv. bioenergie a léčba pomocí ní, neboli léčitelství. Je
to metoda prastará založena na instinktu a automatickém chování člověka
(hlazení, držení se za nemocnou část těla apod.). Působí tzv. bioenergií,
kterou mnozí spojují s životní silou s podstatou člověka, s jeho
duchovní silou, vědomím apod. Nejlepší léčitelé jsou zároveň lidé,
kteří jsou na vyšším stupni poznání než běžný člověk, takže svou sílu
umí ovládat a dělat “zázraky” jako Ježíš, včetně možnosti křísit
mrtvé (viz jogíni). Tuto energii má každý a při své činnosti s ní
hospodaří, i když si to neuvědomuje. Léčitel pomocí této energie dělá
i diagnózu. Cítí, kde pacientovi energie schází, kde přebývá a kde je
pozměněna patologickou nemocí. Při léčbě pak energii dodává kde je třeba
a pacient ji využije podle svých duchovních schopností. Tato energie je mimo
náš prostor, protože léčitelé léčící na neomezenou dálku působí přitom
ihned. Tedy její rychlost se blíží rychlosti světla a údajně dokonce
rychlejší než rychlost myšlenky.
Dalšími fyzikálními
metodami se zrovnoměrňuje tok této energie po těle tzv. akupunkturními
drahami a energie se tělu dodává z okolí. Jsou to metody staré : masáže,
akupunktura a akupresura, aikido a tai chi.
Umění feng shui (podobně
i geomantie, teorie o geopatogenních zónách a dračích žilách) učí, jak
uspořádat stavby a předměty tak, aby lidé, prostředí a duch byli v harmonii.
Protože vliv prostředí utváří naše chování a celkový pohled na svět.
Uspořádání předmětů na pozitivních místech přináší štěstí. (11)
Astrologie podle posledních
výzkumů nachází své opodstatnění. Vliv slunečního větru modulovaný
pohyby planet má vliv na geomagnetické pole Země a to spolu s erupcemi
na Slunci a přitažlivou silou Měsíce bezprostředně ovlivňuje naše tělesné
i psychické funkce : hormonální tvorbu, nálady, krevní tlak, charakter probíhající
nemoci a další. Ve své podstatě i celou osobnost a konstituci člověka od
narození.
Technický vývoj přinesl
i metody nové jako je elektroléčba, ionizační terapie a další.
Závěr
Současná věda ukazuje stále
větší vliv psychického stavu na zdraví organismu. Klade se tedy stále větší
důraz na správné chování a myšlení, které si vynucuje znalosti o správném
tedy pravdivém a o nutnosti změnit svůj soukromý filosofický názor na život,
který vedl k nemoci jak duševní tak fyzické. Zde vyniká význam
filosofie a její aplikace na denní život. Jako jediná ukazuje životu, kde
je jeho radost, smysl a cíl.
V možnostech člověka
je žít ve stavu absolutního poznání a mít tzv. nadpřirozené schopnosti
pro ulehčení života, které si západní kultura nahrazuje technikou.
Alternativní medicína dokazuje
správnost teorií východních nauk. Člověk je ve své podstatě nesmrtelný,
žijící mimo čas a prostor, je schopen vidět do minulosti i budoucnosti, je
částí i celkem universální duše vesmíru, tak jako část fraktálu (i
hologramu) obsahuje informace o celém celku. Jeho smysl je v lásce neboli
radosti z prostého života a rodí se, aby poznal všechny zákony vesmíru
a využíval je pro blaho všech. Zároveň plní svůj díl na poslání celého
lidstva na této planetě. Jakákoliv závislost a lpění na něčem a někom,
trápení se nad minulostí či touha a obavy do budoucnosti mu způsobuje
utrpení a ztrátu zdraví a možnosti seberealizace. Člověk se nemajetný
narodí a také umírá.
Moderní výzkumy vědomí
a prožitková psychoterapie, objasňují vědomosti náboženské a vracejí člověku
jeho kosmický rozměr. Toto nové paradigma se hodně blíží světovému názoru
velké mystické tradice. Stává se prostředkem pro rychlý vývoj vědomí
jedince i celého lidstva, které je nutné pro zachování a zlepšení života
na Zemi.
Věra Drobečková
Odkazy:
1. blíže viz: Mahéšvaránanda,
P.s.s.: Skryté síly v člověku. 1.vyd. Praha, Mladá fronta 1992, str.
17
2. blíže viz: Vogralik,
V.G. - Vogralik, M.V.: Akupunktura. Bodová reflexní terapie. 1.vyd. Praha,
Avicenum 1992, str. 12 až 13
3. blíže viz: Drury, N.: Nové horizonty. 1.vyd. Olomouc, Votobia 1996
4. blíže viz: Mahéšvaránanda, P.s.s.: Skryté síly v člověku. 1.vyd. Praha, Mladá fronta 1992, str. 18
5.
blíže viz: Vogralik, V.G. - Vogralik, M.V.: Akupunktura. Bodová
reflexní terapie. 1.vyd. Praha, Avicenum 1992, str. 11
6. blíže viz: Chopra
Deepak M.D.: Léčení těla a mysli. B.p.v. Praha, Alternativa 1993, str. 12
7. blíže viz: Grof
Stanislav: Dobrodružství sebeobjevování. 1.vyd. Praha, Gemma89 s.r.o. 1992,
str. 212
8. blíže viz: Madhávananda, P.s.: Lílá
amrit. 1.vyd. Martin SR, Mahéšvaránanda Joga v dennom živote
1995, str. 36
9. blíže viz: Grof
Stanislav: Dobrodružství sebeobjevování. 1.vyd. Praha, Gemma89 s.r.o. 1992,
str. 217
10. blíže viz: Bezděk,
C.: Záhada života a smrti. 1.vyd. Praha, Gemma89 s.r.o. 1995, str. 93
11. blíže viz: Lau, K.:
Feng shui. B.p.v. Praha, Pragma 1996, str.9
Použitá literatura
1. Bezděk, C.: Záhada života
a smrti. 1.vyd. Praha, Gemma89 s.r.o. 1995. [284] s.
2.Blecha, I.: Filosofie - základní problémy. 2.vyd. Olomouc, Fin 1996. [271] s.
3.
Drury, N.: Nové horizonty. 1.vyd. Olomouc, Votobia 1996, [198] s.
4.
Gilbert, A.G. - Cotterell, M.M.: Mayská proroctví. Odkrývání
tajemství ztracené civilizace. B.p.v. Praha, Pragma 1997, [315] s.
5.
Grof Stanislav: Dobrodružství sebeobjevování. 1.vyd. Praha, Gemma89
s.r.o. 1992, [257] s.
6.
Chopra Deepak M.D.: Léčení těla a mysli. B.p.v. Praha, Alternativa
1993, 279 s.
7.
Inglis, B. - West, R.: Sprievodca alternatívnou medicínou. 1. vyd.
Bratislava, Príroda a.s. 1992, 352 s.
8. Lau, K.: Feng shui. B.p.v.
Praha, Pragma 1996, [98] s.
9.
Madhávananda, P.s.: Lílá amrit. 1.vyd. Martin SR, Mahéšvaránanda
Joga v dennom živote 1995, [298] s.
10. Mahéšvaránanda, P.s.s.:
Skryté síly v člověku. 1.vyd. Praha, Mladá fronta 1992, [178] s.
11. Vogralik, V.G. -
Vogralik, M.V.: Akupunktura. Bodová reflexní terapie. 1.vyd. Praha, Avicenum 1992, 351 s.
12. Duchovní aspekty léčitelství. sestavila
D. Kunz, 1. Vyd. Bratislava,
CAD Press 1997, [159] s.
Příloha :
Klasifikace alternativní
medicíny
1.
Alternativní diagnostika
1.1.Podle vnějších znaků
se usuzuje na stav pacienta
1.2. Diagnostika zjišťující
stav vnitřní energie čchi
1.3. Astrologická
diagnostika
1.4. Jasnovidná
diagnostika - využití různých psychotronických metod
2.
Alternativní terapie
Alternativní léčebné
metody využívající :
2.1. Vliv látek
2.2. Léčba stravou
2.3. Manuální
mechanické zásahy
Chiropraxe - napravování
a masáže
Systémy ovlivňující
funkci vnitřních orgánů působením na body ležící nehluboko pod kůží,
často na vzdáleném místě od nemocného orgánu
Reflexní masáže - vychází
z poznatku, že vnitřní orgány jsou reflexně spojeny s určitými
okrsky na povrchu těla (chodidla, ruce, hlava, ušní boltec, apod.) Masáží
těchto míst se ovlivňují vnitřní orgány.
Akupunktura - působení na
body vpichováním jehel
Akupresura - odvozenina
akupunktury, k zásahům se používá rukou a prstů
Moxa - nahřívání bodů
smotkem pelyňku
Shia-tzu - japonský systém
masáží
Korejský systém
akupunktury ruky
Aurikuloterapie - Nogierův
systém akupunktury ušního boltce
Elektropunktura - ovlivňování
bodů el. proudem
Termopunktura - ovlivňování
bodů infračerveným světlem
Magnetopunktura - ovlivňování
bodů mg. polem
Laseropunktura - ovlivňování
bodů laserovým paprskem
Hypnopunktura - ovlivnění
bodů hypnotickou sugescí
Weiheho terapie - do
akupunkturních bodů jsou zaváděna homeopatická léčiva
2.4. Vodoléčba
Klasická vodoléčba V.
Priessnitze a S. Kneippa, koupele ve studené vodě, střiky a zábaly
Schlenzova terapie -
koupele v horké vodě (41 - 42 st.)
Balneologie - koupele v minerálních
vodách
Ruská baňa a finská
sauna - využití horkých par
2.5. Léčebný tělocvik
Jóga - využití fyzických
cviků
Tai-či - cvičení,
podobající se pomalému tanci, které harmonizuje proudění energií v těle.
Vychází ze stejných teoretických předpokladů jako akupunktura
2.6. Psychoterapie
- ovlivňování nemocného
psychickými prostředky, slovem. V klasické medicíně využito k léčení
psychických nemocí a poruch, v alternativní medicíně využití i k léčení
somatických poruch
Zásahy do nevědomé
oblasti psychiky
Spontánní
Záměrné
2.7. Léčba zářením
2.7.7. Psychochirurgie
- chirurgické zásahy bez
použití nástrojů, holýma rukama (filipínští léčitelé)
2.8. Vlivy prostředí
2.9. Magické léčení
3.
Alternativní anatomie
Vedle anatomie zjevné, zjištěné
a potvrzené pitvami, mohou existovat také struktury běžně nezjistitelné.
Struktury mimo fyzické
tělo:
Éterické tělo
Astrální tělo (emocionální)
Mentální tělo
Aura - záření obklopující
fyzické tělo